Topné období a denostupně

Topné období je část roku, kdy je venku tak chladno, že se vytápí. Denostupně vyjadřují jedním číslem, jak chladná zima byla a kolik tepla si vyžádala.

Jak chladná byla zima, se dá popsat průměrnou teplotou nebo počtem mrazových a ledových dnů. Pro vytápění to nestačí. Na spotřebě tepla se podepíše každý chladný den od září do května, i když nemrzne, a záleží na tom, jak hluboko pod příjemnou teplotou venku je. Proto se používají dva pojmy: topné období, které říká, kdy se topí, a denostupně, které říkají, jak moc.

Topné období

Vytápění se neřídí kalendářem ani okamžitou teplotou, ale průměrnou denní teplotou. Hranicí je 13 °C. Topit se začíná, když průměrná denní teplota klesne pod tuto hodnotu dva dny po sobě a podle vývoje počasí se nedá čekat, že se následující den znovu zvedne. Přestává se, když ji dva dny po sobě překročí. Pravidla pro dodávku tepla k tomu vymezují rámec od začátku září do konce května, uvnitř kterého se podle počasí topí nebo netopí.

Hranice 13 °C může překvapit, odpolední teplota při ní bývá i přes 17 °C. Rozhoduje ale průměr za celý den včetně noci, a dům, který přes noc vychladne, se za krátké odpoledne neohřeje. Skutečný začátek topení se rok od roku liší o týdny. V teplých podzimech se posouvá do října, při studeném září začíná už v jeho první polovině. Na horách je topné období o dva až tři měsíce delší než v nížinách.

Denostupně

Denostupeň je rozdíl mezi teplotou, kterou chceme mít uvnitř, a průměrnou teplotou venku za jeden den. Když je venku průměrně 3 °C a uvnitř má být 20 °C, připadá na ten den 17 denostupňů. Součet za všechny dny topného období dává počet denostupňů za zimu. Počítají se jen dny, kdy se topí. Jako vnitřní teplota se obvykle bere 19 až 21 °C a je potřeba ji vždy uvést, protože výsledek na ní závisí.

  • nížiny Česka: zhruba 2 800 až 3 500 denostupňů za topné období při vnitřní teplotě 20 °C,
  • vrchoviny a podhůří: kolem 4 000 až 4 500,
  • horské polohy: přes 5 000.

Mezi mírnou a tuhou zimou bývá na stejném místě rozdíl 15 až 20 %. Zhruba o tolik se liší i potřeba tepla na vytápění stejného domu.

Denostupně za topné období nížiny 2 800 až 3 500 vrchoviny a podhůří 4 000 až 4 500 horské polohy přes 5 000 při vnitřní teplotě 20 °C
Denostupně sčítají za všechny topné dny rozdíl mezi teplotou uvnitř a průměrnou teplotou venku. Jedno číslo tak zahrnuje délku i sílu chladu. Na horách vychází skoro dvojnásobek toho, co v nížinách.

K čemu denostupně slouží

  • porovnání zim: jedno číslo, které zahrnuje délku i sílu chladu,
  • hodnocení spotřeby: spotřeba tepla dělená denostupni se dá porovnávat mezi roky. Pozná se tak účinek zateplení nebo výměny kotle nezávisle na tom, jaká byla zima,
  • návrh budov a zdrojů tepla: dlouhodobý průměr denostupňů pro dané místo udává, kolik tepla bude dům za rok potřebovat,
  • plánování v energetice: odhad spotřeby plynu a tepla podle předpovědi teplot.

Stejným způsobem se počítají chladicí denostupně pro léto, jako součet rozdílů mezi venkovní teplotou a hranicí, nad kterou je potřeba chladit. Ve střední Evropě byly donedávna zanedbatelné, s přibývajícími tropickými dny jejich význam roste.

Dlouhodobý vývoj

S oteplováním zim počet denostupňů klesá a topné období se zkracuje, hlavně pozdějším začátkem na podzim. Potřeba tepla na vytápění je proto v průměru nižší než před několika desetiletími, i když jednotlivé zimy se od sebe dál výrazně liší. Dvě pranostiky, o svatém Václavovi a o březnu, kdy se leze za kamna, popisují začátek a konec topení a dají se na měřeních ověřit právě hranicí 13 °C, viz stránka pranostik.

Časté otázky

Kdy se začíná topit?

Když průměrná denní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C a podle předpovědi se nečeká oteplení. V nížinách to bývá koncem září nebo začátkem října, ve vyšších polohách už v první polovině září.

Co znamená, že zima měla 3 500 denostupňů?

Že součet rozdílů mezi vnitřní teplotou a průměrnou venkovní teplotou za všechny topné dny byl 3 500 °C. Čím je číslo vyšší, tím byla zima chladnější nebo delší a tím víc tepla bylo potřeba.

K čemu je to dobré v domácnosti?

K poctivému porovnání spotřeby. Když se spotřeba tepla vydělí počtem denostupňů, dá se zjistit, jestli dům po zateplení opravdu spotřebuje méně, nebo jen byla mírnější zima.

Kdy začíná topná sezona?

Topné období trvá od 1. září do 31. května. Topit se v něm začíná, když průměrná denní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C a nelze čekat oteplení.

Co jsou denostupně?

Denostupně jsou součet rozdílů mezi vnitřní teplotou a průměrnou venkovní teplotou za všechny topné dny. Jedním číslem vyjadřují, jak chladná zima byla a kolik tepla si vyžádala.

Jak se denostupně počítají?

Pro každý topný den se od vnitřní teploty, obvykle 20 °C, odečte průměrná denní teplota venku. Den s průměrem 0 °C tak dá 20 denostupňů. Hodnoty se sečtou za celé topné období.

Kolik denostupňů má běžná zima v Česku?

V nížinách zhruba 2 800 až 3 500, ve vrchovinách a podhůří kolem 4 000 až 4 500 a v horských polohách přes 5 000, vše při vnitřní teplotě 20 °C.

K čemu jsou denostupně v domácnosti?

Spotřeba tepla vydělená denostupni se dá porovnávat mezi roky. Pozná se tak účinek zateplení nebo výměny kotle nezávisle na tom, jestli byla zima mírná, nebo tuhá.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.