Koloběh vody

Koloběh vody je nepřetržitý oběh vody mezi oceánem, atmosférou a pevninou. Voda se vypařuje, ve vzduchu kondenzuje do oblaků, padá jako srážky a řekami se vrací do moře.

Voda na Zemi nevzniká ani nezaniká, jen mění místo a skupenství. Kapka, která dnes spadne jako déšť, se před několika dny vypařila z oceánu vzdáleného tisíce kilometrů a za pár týdnů se do něj řekou zase vrátí, nebo se cestou vypaří znovu. Tento oběh pohání sluneční energie, která vodu vypařuje, a zemská tíže, která ji vrací dolů. Bez něj by na pevnině nebyla sladká voda a počasí by nemělo z čeho tvořit oblaka.

Cesta vody

  • výpar: voda přechází z hladiny oceánů, jezer a z vlhké půdy do vzduchu jako vodní pára. Většina výparu na Zemi připadá na oceány,
  • transpirace: rostliny čerpají vodu kořeny a vypouštějí ji listy. V zalesněné krajině je to hlavní cesta, kterou se voda z pevniny vrací do vzduchu,
  • přenos: proudění odnáší vlhký vzduch stovky a tisíce kilometrů,
  • kondenzace: když vzduch vystoupí a ochladí se, pára kondenzuje na kapičky a krystalky a vznikají oblaka,
  • srážky: voda padá jako déšť nebo sníh,
  • odtok a vsak: část vody odteče po povrchu do potoků, část se vsákne do půdy a doplní podzemní vodu, odkud pomalu napájí prameny a řeky.
Koloběh vody výpar přenos kondenzace srážky výpar odtok oceán
Voda se vypařuje hlavně z oceánů, vítr ji jako páru odnese nad pevninu, kde kondenzuje a padá jako srážky. Většina se z pevniny vypaří zpět do vzduchu, v Česku asi 70 %, zbytek odteče řekami do moře.

Kolik vody kde je

Naprostá většina vody na Zemi, přes 97 %, je slaná voda oceánů. Ze sladké vody jsou dvě třetiny vázané v ledovcích a většina zbytku je podzemní voda. Řeky a jezera tvoří nepatrný zlomek. V atmosféře je v každém okamžiku jen asi tisícina procenta veškeré vody. Kdyby všechna najednou spadla, vytvořila by vrstvu vysokou 25 mm. Přesto na Zemi spadne za rok v průměru kolem 1 000 mm srážek, takže se voda v atmosféře vymění zhruba čtyřicetkrát za rok. Jedna molekula stráví ve vzduchu v průměru 9 až 10 dní.

Voda jako přenašeč tepla

Vypařování spotřebuje velké množství tepla a kondenzace stejné množství uvolní. Voda, která se vypaří nad tropickým oceánem a zkondenzuje nad mírnými šířkami, tak přenáší energii. Je to jeden z hlavních způsobů, jak se teplo z tropů dostává k pólům, a je to palivo bouřek, tlakových níží i tropických cyklón. Stejný princip ochlazuje krajinu: louka nebo les, které odpařují vodu, zůstávají za horkého dne mnohem chladnější než vyschlé pole nebo asfalt.

Koloběh vody v Česku

Česko je závislé na srážkách. Leží na hlavním evropském rozvodí, řeky tu pramení a odtékají do Severního, Baltského a Černého moře, a z okolních zemí skoro žádná voda nepřitéká. Ročně tu naprší v průměru necelých 700 mm. Asi 70 % se vypaří, necelá třetina odteče. Poměr se mění během roku: v zimě se vypařuje málo a voda se ukládá ve sněhu a doplňuje půdu a podzemní zásoby, v létě se při vysokých teplotách může vypařit víc, než naprší, a krajina žije ze zásob.

Proto pro stav vody v krajině nerozhoduje jen srážkový úhrn. Stejné množství srážek má jiný účinek podle toho, jestli spadne v zimě, nebo v létě, jako mírný déšť, nebo jako přívalový liják, a jak teplo při tom je. Když výpar roste rychleji než srážky, přichází sucho, i když úhrny zůstávají podobné. Stav řek, který je výsledkem celé bilance, ukazuje stránka řek.

Časté otázky

Odkud pochází voda, která naprší v Česku?

Většinou z Atlantiku a ze Středozemního moře, odkud ji přináší proudění. Menší část se vypařila z pevniny cestou a z české krajiny samotné. V létě je podíl místního výparu vyšší než v zimě.

Kam zmizí voda, která naprší?

V Česku se asi 70 % vrátí do vzduchu výparem z půdy, vodních ploch a rostlin. Zbylých 30 % odteče řekami do tří moří. Část cestou doplní podzemní vodu.

Ubývá vody na Zemi?

Ne, množství vody je stálé. Mění se její rozložení: kolik je jí v ledu, v oceánu, v půdě a kde a kdy padá. Sucho proto neznamená, že voda zmizela, ale že je jinde nebo odtekla dřív.

Co je koloběh vody?

Koloběh vody je nepřetržitý oběh vody mezi oceánem, atmosférou a pevninou. Voda se vypařuje, ve vzduchu kondenzuje do oblaků, padá jako srážky a řekami se vrací do moře.

Jak funguje koloběh vody?

Slunce ohřívá hladinu a voda se vypařuje. Vlhký vzduch stoupá a ochlazuje se, pára kondenzuje na kapičky a vznikají oblaka. Z nich padají srážky, které se vsáknou, vypaří, nebo odtečou řekami zpět do moře.

Jaký je rozdíl mezi malým a velkým koloběhem vody?

Při velkém koloběhu se voda vypaří z oceánu, spadne na pevninu a řekami se vrátí do moře. Při malém se vypaří a spadne nad stejným prostředím, tedy nad oceánem nebo nad pevninou.

Jak dlouho zůstane voda ve vzduchu?

V průměru 9 až 10 dní. Za tu dobu ji proudění odnese stovky až tisíce kilometrů od místa, kde se vypařila.

Kolik vody je v atmosféře?

Jen asi tisícina procenta veškeré vody na Zemi. Protože se ale rychle obměňuje, projde atmosférou za rok mnohonásobně víc vody, než kolik v ní je v jednom okamžiku.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.