Sesuv půdy
Sesuv je pohyb zeminy nebo horniny po svahu dolů. Nejčastěji ho spouští voda: dlouhé deště, přívalový déšť nebo rychlé tání sněhu nasytí svah, sníží jeho soudržnost a zvýší jeho váhu.
Každý svah drží pohromadě tření a soudržnost materiálu, ze kterého je. Proti nim působí tíha, která ho táhne dolů. Dokud převažuje odpor, svah stojí. Když se poměr obrátí, dá se část svahu do pohybu. Ve většině případů rovnováhu poruší voda, a proto sesuvy patří k následkům počasí stejně jako povodně. Přicházejí s nimi často zároveň a ve stejných situacích.
Co voda se svahem dělá
- přitíží ho: nasycená zemina je mnohem těžší než suchá,
- nadnáší zrna: voda v pórech tlačí zrna od sebe a snižuje tření mezi nimi. To je hlavní účinek,
- maže plochy: jílovité vrstvy po navlhnutí kloužou a slouží jako skluzavka pro vše, co leží nad nimi,
- podemílá: rozvodněný potok nebo řeka odnese patu svahu a ten ztratí oporu.
Rozhoduje proto nejen to, kolik naprší, ale i to, jak nasycený byl svah předtím, viz vlhkost půdy. Stejný déšť po suchém měsíci nic nezpůsobí a po deštivém týdnu uvolní desítky sesuvů.
Druhy svahových pohybů
- ploužení: velmi pomalý pohyb svrchní vrstvy, milimetry až centimetry za rok. Prozradí ho nakloněné sloupy, ploty a stromy s ohnutým kmenem,
- sesuv: blok zeminy nebo horniny sjede po smykové ploše. Může se pohybovat centimetry za den i metry za minutu a měřit desítky až stovky metrů,
- proud bahna a suti: směs vody, bahna a kamení, která se při přívalovém dešti řítí korytem bystřiny. V Alpách se jí říká mura. Je rychlá, hustá a ničivá,
- skalní řícení: odtržení a pád skalních bloků ze strmé stěny, často při tání, kdy povolí led v trhlinách.
Jaké počasí sesuvy spouští
- dlouhé vydatné deště: několik dní srážek na velkém území nasytí svahy do hloubky. Příčina velkých a hlubokých sesuvů,
- přívalový déšť: desítky milimetrů za hodinu uvolní mělké sesuvy a proudy bahna na strmých svazích, viz přívalový déšť,
- rychlé tání sněhu: jarní obleva s deštěm dodá vodu ze sněhu i z oblaků najednou. V Česku je to nejčastější doba sesuvů,
- střídání mrazu a oblevy: voda v trhlinách mrzne, rozpíná se a uvolňuje kameny, které při tání padají,
- tání věčně zmrzlé půdy: ve vysokých horách po horkých létech, viz ledovce a věčně zmrzlá půda.
Vedle počasí spouštějí sesuvy zemětřesení a zásahy člověka: podkopání svahu při stavbě silnice, přitížení navážkou, odlesnění nebo porušená kanalizace, která svah trvale zvlhčuje.
Sesuvy v Česku
Nejnáchylnější je východ Moravy, kde svahy tvoří střídající se vrstvy jílovců a pískovců. Při povodních v létě 1997 se tu dalo do pohybu několik set svahů a další stovky na jaře 2006 po tání mimořádně vysoké sněhové pokrývky a při deštích v květnu 2010. V Čechách jsou sesuvy časté v Českém středohoří, kde těžké čedičové horniny leží na měkkých jílech. Tam v červnu 2013 po dlouhých deštích sesuv zavalil rozestavěnou dálnici.
Jak nebezpečí poznat
Svah, který se chystá do pohybu, to obvykle dává znát. Objevují se čerstvé trhliny v zemi, na silnici a ve zdech domů, schodovité poklesy, vyboulení na úpatí svahu, nové prameny a mokřiny, nakloněné stromy a sloupy, dveře a okna, která přestala doléhat. Po vydatných deštích je rozumné vyhnout se úpatím strmých svahů, zářezům cest a korytům bystřin. V horách platí po přívalovém dešti totéž pro stezky pod skalními stěnami.
Časté otázky
Proč se svah sesune až několik dní po dešti?
Voda se do hloubky vsakuje pomalu. Hladina podzemní vody ve svahu proto vrcholí se zpožděním a hluboké sesuvy přicházejí dny až týdny po srážkách. Mělké sesuvy a proudy bahna naopak vznikají přímo během lijáku.
Kde v Česku sesuvy hrozí nejvíc?
Ve flyšových Karpatech na východě Moravy, tedy v Beskydech, Javorníkách, Vsetínských vrších a Bílých Karpatech, kde se střídají vrstvy jílovců a pískovců. Dále v Českém středohoří, v Poohří a na svazích údolí větších řek.
Dá se sesuv předpovědět?
Místa, kde může nastat, jsou zmapovaná. Čas se dá odhadnout jen hrubě podle množství srážek a nasycení půdy. U sledovaných svahů měří přístroje pohyb a hladinu vody a dokážou varovat hodiny až dny předem.
Jak vzniká sesuv půdy?
Svah drží pohromadě tření a soudržnost zeminy. Voda z dešťů nebo tání ho přitíží, nadnáší zrna a snižuje tření mezi nimi. Když soudržnost klesne pod tíhu svahu, část se utrhne a sjede po smykové ploše dolů.
Jaké počasí sesuvy spouští?
Dlouhé vydatné deště, přívalový déšť a rychlé tání sněhu, nejvíc jarní obleva s deštěm. Skalní řícení spouští střídání mrazu a oblevy, kdy voda v trhlinách mrzne a taje.
Co je mura?
Mura je proud bahna a suti, tedy směs vody, bahna a kamení, která se při přívalovém dešti řítí korytem horské bystřiny. Název pochází z Alp. Je rychlá a ničivá.
Jaké jsou druhy svahových pohybů?
Ploužení, tedy velmi pomalý pohyb svrchní vrstvy, sesuv bloku po smykové ploše, proud bahna a suti a skalní řícení, při kterém padají bloky ze strmé stěny.
Jak poznat, že svahu hrozí sesuv?
Podle nových trhlin v zemi a ve zdech, nakloněných stromů, sloupů a plotů, vyboulení na úpatí svahu, nových pramenů a mokřin nebo dveří a oken, které se začnou zadrhávat.
Související pojmy
Kategorie: Výstrahy a povodně. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.