Atmosférická řeka

Atmosférická řeka je úzký a dlouhý pás velmi vlhkého vzduchu, který proudí z tropů a subtropů do mírných šířek. Když narazí na hory, přináší mimořádně vydatné a dlouhé srážky.

Vodní pára není v atmosféře rozložená rovnoměrně. Většina přenosu vlhkosti z tropů do mírných šířek se odehrává v několika úzkých pásech, které zabírají jen malou část obvodu Země. Jsou dlouhé tisíce kilometrů, široké několik set a soustředěné v nejnižších třech kilometrech atmosféry. Protože připomínají řeky tekoucí vzduchem, říká se jim atmosférické řeky. Jediný takový pás přenáší víc vody, než kolik teče v ústí Amazonky, jen ve formě páry.

Jak vzniká

Atmosférická řeka je součástí tlakové níže mírných šířek. Před její studenou frontou, v teplém sektoru, fouká silný vítr od jihozápadu, který nasává teplý a vlhký vzduch ze subtropů a soustředí ho do úzkého proudu. Zdrojem vlhkosti je výpar z teplého oceánu po celé délce cesty. Pás se pohybuje spolu s frontou. Nad oceánem z něj prší poměrně málo, protože vzduch nemá důvod stoupat.

Vlhký pás narazí na hory vlhký vzduch ze subtropů nejnižší 3 km oceán vydatné srážky hory
Nad oceánem z atmosférické řeky prší málo. Když pás vlhkého vzduchu narazí na pobřežní hory, vzduch musí stoupat, ochladí se a vodní pára se mění ve srážky, které na návětrné straně trvají i několik dní.

Co se stane u pobřeží a hor

Všechno se změní, když pás narazí na pevninu s horami. Vlhký vzduch je nucen stoupat po svazích, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje. Na návětrné straně pak prší nepřetržitě po mnoho hodin s vysokou intenzitou, kdežto v závětří je srážek zlomek, viz srážkový stín. O následcích rozhoduje:

  • síla pásu: kolik vlhkosti nese a jak rychle proudí,
  • trvání: běžná atmosférická řeka přejde za den, zastavená nebo opakovaná trvá několik dní,
  • úhel vůči horám: nejvíc naprší, když proudění míří kolmo na hřeben,
  • teplota: vzduch je teplý, takže i v zimě prší vysoko do hor. Déšť do sněhové pokrývky a tání pak odtok znásobí,
  • stav krajiny: nasycená půda po předchozích deštích.

Pro hodnocení se používá pětistupňová stupnice podle množství přenášené vlhkosti a doby trvání. Nejslabší stupně jsou převážně prospěšné, nejvyšší převážně nebezpečné.

Kde se vyskytují

Nejvýraznější jsou na západních pobřežích kontinentů v mírných šířkách: v Kalifornii a na severozápadě Severní Ameriky, v Chile, na Novém Zélandu a v západní Evropě. V Evropě zasahují nejčastěji Pyrenejský poloostrov, Britské ostrovy a Norsko, kde dodávají velkou část ročních srážek a stojí za většinou zimních povodní. Do vnitrozemí pronikají oslabené. Ve střední Evropě se projevují hlavně v zimě jako výrazné oteplení s vydatným deštěm na návětrných svazích Šumavy, Krušných a Jizerských hor a Krkonoš a s rychlým táním sněhu.

Podobný mechanismus, jen s jiným zdrojem vlhkosti, působí při letních povodních ve střední Evropě. Tlaková níže postupující od Středomoří nasává vlhký vzduch z teplého moře a stáčí ho kolem sebe proti horám od severu, viz janovská cyklóna.

Proč se o nich mluví

Pojem je poměrně nový, pochází z 90. let 20. století, a rozšířil se, protože dobře vystihuje, proč jsou některé frontální srážky tak mimořádné. Běžná fronta přinese několik hodin deště. Fronta spojená se silnou atmosférickou řekou přinese desítky hodin deště a úhrny ve stovkách milimetrů. Předpověď těchto pásů je díky jejich velikosti poměrně spolehlivá několik dní dopředu, nejistá zůstává přesná poloha a to, jak dlouho se nad místem zdrží. Protože teplejší vzduch pojme víc vodní páry, očekává se, že s oteplováním ponesou atmosférické řeky víc vlhkosti.

Časté otázky

Je atmosférická řeka vidět?

Okem ne, jde o vodní páru. Na družicových snímcích v pásmu vodní páry a na mapách obsahu vlhkosti je vidět jako dlouhý úzký jazyk táhnoucí se od subtropů k pobřeží kontinentu. Na obloze ji provází souvislá oblačnost a vytrvalý déšť.

Je atmosférická řeka vždy nebezpečná?

Ne. Slabé a středně silné jsou hlavním zdrojem srážek a sněhu na západních pobřežích kontinentů a krajina je potřebuje. Škody působí silné, a hlavně ty, které se nad jedním územím zastaví nebo přicházejí v sérii krátce po sobě.

Zasahují atmosférické řeky Česko?

V oslabené podobě ano, hlavně v zimě při silném západním proudění, kdy přinášejí oblevu a vydatný déšť na návětrné strany hor. Nejsilněji působí na pobřeží Atlantiku, od Portugalska po Norsko.

Co je atmosférická řeka?

Atmosférická řeka je úzký a dlouhý pás velmi vlhkého vzduchu, který proudí z tropů a subtropů do mírných šířek. Je dlouhá tisíce kilometrů, široká několik set a soustředěná v nejnižších 3 km atmosféry.

Jak vzniká atmosférická řeka?

Vzniká v teplém sektoru tlakové níže před studenou frontou. Silný vítr od jihozápadu tam nasává teplý a vlhký vzduch ze subtropů a soustředí ho do úzkého proudu.

Proč atmosférická řeka způsobuje povodně?

Když pás vlhkého vzduchu narazí na hory, vzduch stoupá, ochlazuje se a vydává velké množství srážek. Pokud se nad jedním územím zastaví nebo přijde několik řek po sobě, prší vydatně i několik dní.

Kolik vody nese atmosférická řeka?

Jediný pás přenáší ve formě vodní páry víc vody, než kolik teče v ústí největších řek světa.

Kde se atmosférické řeky vyskytují?

Nad oceány mírných šířek, odkud míří na západní pobřeží kontinentů. V Evropě zasahují hlavně pobřeží Atlantiku od Portugalska po Norsko.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.