Mrazík
Mrazík je slabý mráz, při kterém teplota klesne jen těsně pod nulu, obvykle v noci a k ránu. Přízemní mrazík je mráz jen těsně nad zemí, zatímco ve 2 m zůstává nad nulou.
Mrazík je zdrobnělina, kterou předpovědi i běžná řeč označují slabý mráz. Teplota při něm klesne jen těsně pod nulu, obvykle na pár hodin koncem noci, a přes den je zřetelně nad nulou. Není to odborný termín s pevnou hranicí, obvykle se jím myslí teploty zhruba do -3 °C. Význam má hlavně na jaře a na podzim, kdy rozhoduje o úrodě ovoce a o osudu sazenic.
Mrazík a přízemní mrazík
Teplota vzduchu se měří ve 2 m nad zemí. Za jasné klidné noci je ale nejchladněji těsně u povrchu, který vyzařuje teplo k obloze. Rozdíl mezi výškou 5 cm a 2 m bývá 2 až 4 °C. Může proto mrznout na trávníku a na záhonech, i když teploměr na stanici pod nulu neklesl. Tomu se říká přízemní mrazík a podrobně ho popisuje pojem přízemní mráz. Viditelným znamením je jíní na trávě.
Kdy a kde přichází
Mrazík potřebuje jasnou oblohu, slabý vítr a suchý vzduch. Oblačnost brání vyzařování tepla a vítr promíchává chladný vzduch u země s teplejším nad ním. Typická situace je tlaková výše po přechodu studené fronty, která přivedla chladný a suchý vzduch. Nejnižší teplota nastává kolem východu slunce.
Studený vzduch je těžší a stéká po svazích dolů. Nejčastěji a nejsilněji proto mrzne v údolích a kotlinách, viz mrazová kotlina. Svahy nad dnem údolí a zastavěná území měst bývají o několik stupňů teplejší.
Proč škodí hlavně na jaře
V zimě jsou stromy a keře v klidu a mráz jim nevadí. Na jaře raší, kvetou a nasazují plody a jejich pletiva jsou plná vody. Kvetoucí meruňky, broskvoně a třešně poškodí už teploty kolem -2 °C, čerstvě vysazená rajčata, okurky a papriky nesnesou mráz žádný. Čím dřív jaro začne, tím větší je riziko, protože vegetace je při pozdním mrazíku dál. Tradičním mezníkem jsou ledoví muži v polovině května. Na podzim první mrazíky ukončují sezonu teplomilné zeleniny a letniček.
Jak se dá bránit
- přikrytí: netkaná textilie nebo fólie zadrží teplo vyzařované půdou,
- zálivka večer: vlhká půda vede a drží teplo lépe než suchá,
- poloha: choulostivé rostliny patří ke zdi nebo na svah, ne do nejnižšího místa zahrady,
- v sadech: postřik vodou, která při mrznutí uvolňuje teplo, zadýmování nebo promíchávání vzduchu.
Noční teploty na další dny ukazuje předpověď. Při jasné obloze a slabém větru je potřeba počítat s tím, že u země bude chladněji.
Časté otázky
Při jaké předpovězené teplotě hrozí přízemní mrazík?
Za jasné a klidné noci už při předpovědi kolem 3 °C. U země bývá o 2 až 4 °C chladněji než ve 2 m, kde se teplota měří a pro kterou platí předpověď.
Jak ochránit rostliny před mrazíkem?
Přikrýt je na noc netkanou textilií, přenést nádoby pod střechu nebo ke zdi a záhony večer zalít, protože vlhká půda drží teplo lépe než suchá. Sadaři používají závlahu postřikem nebo zadýmování.
Do kdy hrozí jarní mrazíky?
V nížinách obvykle do poloviny května, ve vyšších polohách a v mrazových kotlinách i déle. Proto se choulostivé sazenice tradičně vysazují až po ledových mužích.
Co je mrazík?
Mrazík je slabý mráz, při kterém teplota vzduchu klesne jen těsně pod nulu, obvykle na několik hodin v noci a k ránu.
Co je přízemní mrazík?
Přízemní mrazík je mráz, který nastane jen těsně nad zemí, zatímco ve 2 m nad zemí zůstává teplota nad nulou. Měří se ve výšce 5 cm.
Kdy mrazíky přicházejí?
Za jasných a klidných nocí, nejčastěji na jaře a na podzim. Nejnižší teplota bývá krátce po východu slunce.
Proč mrazík na jaře škodí víc než v zimě?
V zimě jsou rostliny v klidu a mráz snášejí. Na jaře mají květy, mladé listy a výhony plné vody, která při zmrznutí trhá pletiva.
Kde bývají mrazíky nejčastěji?
V údolích a kotlinách, kam za klidných nocí stéká studený vzduch. Na svazích a ve městech jsou vzácnější.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.