Doby ledové a klima minulosti
Doby ledové jsou období, kdy velkou část severní polokoule pokrýval led. V posledním milionu let se střídaly s teplejšími dobami meziledovými zhruba po sto tisících letech podle změn dráhy Země kolem Slunce.
Přístrojová měření teploty sahají jen několik století zpět. O starším klimatu vypovídají nepřímé záznamy uložené v ledu, sedimentech, letokruzích a jeskynních krápnících. Ukazují, že klima se měnilo vždy, někdy pomalu a někdy překvapivě rychle, a že dnešní podoba krajiny, od tvaru hor po rozložení půd, je z velké části dědictvím chladných období. Poslední dva a půl milionu let, čtvrtohory, se vyznačují opakovaným střídáním dob ledových a meziledových.
Rytmus dob ledových
V posledních osmi stech tisících letech trval jeden cyklus kolem sta tisíc let. Chladná doba ledová zabírala většinu z něj, teplá doba meziledová deset až třicet tisíc let. Nástup chladu byl pozvolný, s mnoha výkyvy, konec doby ledové naopak rychlý, během několika tisíc let. Rytmus udávají tři pravidelné změny v pohybu Země:
- tvar dráhy: dráha Země kolem Slunce se mění z téměř kruhové na mírně protáhlou a zpět v cyklu asi sto tisíc let,
- sklon osy: kolísá mezi 22 a 24,5° v cyklu 41 tisíc let. Při větším sklonu jsou rozdíly mezi ročními obdobími větší,
- krouživý pohyb osy: v cyklu kolem 23 tisíc let se mění, ve které části dráhy připadá léto severní polokoule.
Tyto změny nemění množství energie, které Země za rok dostane, ale její rozdělení mezi roční období a zeměpisné šířky. Rozhodující je léto na severu, kde je většina pevniny. Když je chladné, zimní sníh nezmizí a led roste. Samotný dráhový vliv je slabý a ochlazení zesilují zpětné vazby: led odráží sluneční záření a chladnější oceán pohltí víc oxidu uhličitého, čímž slábne skleníkový efekt.
Poslední doba ledová
Poslední doba ledová vrcholila asi před 20 tisíci lety. Pevninský ledovec silný až tři kilometry pokrýval Skandinávii, Britské ostrovy, sever Německa a Polska a velkou část Severní Ameriky. V ledu bylo vázáno tolik vody, že hladina oceánů ležela asi o 120 m níž a Británie byla spojená s pevninou. Průměrná teplota Země byla o 5 až 6 °C nižší než dnes, ve střední Evropě byl rozdíl ještě větší. Oxidu uhličitého bylo ve vzduchu o třetinu méně než před průmyslovou érou.
Území Česka leželo mezi severským a alpským ledovcem. Byla tu studená suchá step bez souvislého lesa, půda byla trvale zmrzlá do hloubky a vítr navál z holé krajiny vrstvy spraše, na kterých dnes leží nejúrodnější půdy. Na nejvyšších horách byly malé ledovce, po kterých zůstaly kary a jezera.
Posledních dvanáct tisíc let
Před necelými 12 tisíci lety doba ledová skončila a začala dnešní doba meziledová. Oteplení neproběhlo hladce. Přerušil ho prudký návrat chladu na více než tisíc let, který skončil oteplením o několik stupňů během desetiletí. Je to doklad, že se klima umí změnit i velmi rychle. Poté se ustálilo a v tomto stálém období vzniklo zemědělství a civilizace.
Ani poslední tisíciletí nebylo zcela stejné. Mezi 10. a 13. stoletím bylo v Evropě a severním Atlantiku tepleji, od 14. do 19. století chladněji. Toto chladnější období, zvané malá doba ledová, přineslo postup alpských ledovců, tuhé zimy a neúrody. Podílela se na něm slabší sluneční činnost a série sopečných erupcí. Šlo o výkyvy v řádu desetin stupně až jednoho stupně a neprobíhaly na celé Zemi současně.
Odkud to víme
- ledovcová jádra: vrty v Antarktidě a Grónsku. Led obsahuje bublinky tehdejšího vzduchu a jeho složení prozrazuje teplotu. Záznam sahá přes 800 tisíc let,
- mořské a jezerní sedimenty: schránky drobných organismů a pylová zrna uložená vrstvu po vrstvě,
- letokruhy stromů: šířka a hustota dřeva podle počasí každého roku, tisíce let zpět,
- krápníky a korály: přirůstají po vrstvách a uchovávají chemický otisk teploty a srážek,
- písemné prameny: kroniky, záznamy o sklizni, zamrzání řek a začátku vinobraní.
Minulost a dnešek
Rozdíl mezi vrcholem doby ledové a dneškem je 5 až 6 °C a přechod trval kolem deseti tisíc let. Současné oteplení o více než 1 °C proběhlo za půldruhého století. Důležitá je tedy rychlost. Příčina je také jiná: tehdy dráhové změny zesílené zpětnými vazbami, dnes přímo přibývání skleníkových plynů, viz změna klimatu. Dnešní množství oxidu uhličitého v atmosféře je vyšší než kdykoli v období, které zachycují ledovcová jádra.
Časté otázky
Proč doby ledové vznikají?
Spouštějí je pravidelné změny dráhy Země kolem Slunce a sklonu její osy, které mění množství slunečního záření dopadajícího v létě na severní polokouli. Když jsou léta chladná, sníh přes ně neroztaje a hromadí se. Ochlazení pak zesiluje led, který odráží sluneční světlo, a úbytek oxidu uhličitého v atmosféře.
Byl v době ledové led i na území Česka?
Pevninský ledovec sem zasáhl jen okrajově, a to ve starších dobách ledových na severu Čech a na Ostravsku a Opavsku. V poslední době ledové končil severně od hranic. Na nejvyšších horách byly malé ledovce a zbytek území pokrývala studená step s trvale zmrzlou půdou.
Přijde další doba ledová?
Podle dráhových cyklů by nás další chladné období čekalo nejdřív za desítky tisíc let. Zvýšené množství skleníkových plynů v atmosféře jeho nástup dál oddaluje. Pro současné století je podstatné oteplování, ne ochlazování.
Co je doba ledová?
Doba ledová je období, kdy velkou část severní polokoule pokrýval pevninský led. V posledním milionu let se doby ledové střídaly s teplejšími dobami meziledovými zhruba po sto tisících letech.
Kdy byla poslední doba ledová?
Poslední doba ledová vrcholila asi před 20 000 lety. Bylo tehdy v průměru o 5 až 6 °C chladněji než dnes a hladina moří ležela asi o 120 m níž.
Kdy skončila poslední doba ledová?
Asi před 11 700 lety. Od té doby trvá dnešní doba meziledová, která se nazývá holocén.
O kolik stupňů bylo v době ledové chladněji?
V celosvětovém průměru o 5 až 6 °C. Tento zdánlivě malý rozdíl stačil na to, aby sever Evropy a Ameriky pokryl led silný kilometry.
Jak víme, jaké bylo klima před tisíci lety?
Z ledovcových jader s bublinkami tehdejšího vzduchu, z mořských a jezerních sedimentů, z letokruhů stromů, z krápníků a korálů a pro poslední staletí z písemných pramenů.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.