Kůrovec a počasí

Kůrovec, hlavně lýkožrout smrkový, napadá smrky oslabené suchem a vichřicemi. Teplé a suché roky mu umožní vyvést víc generací za sezonu, a proto po nich přicházejí kůrovcové kalamity.

Kůrovec je v lese odjakživa. Za běžných podmínek napadá jen stromy oslabené, zlomené a vyvrácené a pomáhá je rozkládat. Kalamitou se stává tehdy, když je oslabených stromů příliš mnoho a brouk se přemnoží natolik, že udolá i zdravé. O obojím rozhoduje počasí: sucho a vítr dodají oslabené stromy, teplo urychlí množení. Hlavním druhem je lýkožrout smrkový, který žije na smrku.

Sucho odzbrojí strom

Smrk se brání pryskyřicí. Brouka, který se zavrtá pod kůru, zaplaví a zalepí. K tomu ale potřebuje vodu a tlak v pletivech. Při suchu strom zavírá průduchy, přestává růst a pryskyřice tvoří málo. Smrk má navíc mělké kořeny, které nedosáhnou na vodu v hloubce, a patří proto k dřevinám, které sucho snášejí nejhůř. Oslabené stromy vydávají pachy, podle kterých je brouci najdou. První, kteří se uchytí, vylučují feromon a přivolají tisíce dalších.

Teplo urychlí brouka

Vývoj kůrovce od vajíčka po dospělce závisí na teplotě. Za chladného počasí trvá přes 10 týdnů, za teplého 6 až 7. Čím dřív jaro začne a čím teplejší je léto, tím víc pokolení se do sezony vejde.

Kolik generací se vejde do sezony chladný rok 1. generace 2. generace teplý rok 1. 2. 3. generace duben červen srpen říjen schematicky, nižší a střední polohy
V teplém roce začne rojení dřív a vývoj jedné generace je kratší. Třetí generace znamená mnohonásobně víc brouků na konci sezony.

Rozdíl je větší, než se zdá. Jedna samice naklade desítky vajíček, takže každá generace navíc znamená řádově desetkrát až dvacetkrát víc brouků. Teplé roky proto působí dvakrát: stromy jsou slabší a brouků je víc.

Vichřice připraví prostřené stoly

Čerstvě vyvrácené a zlomené smrky nemají obranu a zůstávají vlhké a živné celé měsíce. Po velkých polomech, které způsobí vichřice, těžký mokrý sníh nebo námraza, se v nich kůrovec namnoží. Když je dřevo vyčerpáno, přelétá na stojící stromy v okolí. Mezi polomem a vrcholem kalamity bývá odstup jednoho až dvou let. Proto se polomy zpracovávají přednostně a rychle.

Počasí, které kůrovce brzdí

  • chladné a deštivé jaro: zdrží rojení a zkrátí sezonu,
  • vlhké léto: stromy mají vodu a brání se, pod kůrou se šíří houbové choroby brouků,
  • déšť a vítr při rojení: brouci za chladu, deště a silného větru nelétají,
  • tuhá zima: pomáhá málo, brouci jsou pod kůrou a sněhem chráněni.

Širší souvislosti

Kalamity posledních desetiletí ve střední Evropě následovaly po řadě mimořádně teplých a suchých let. S oteplováním se podmínky vhodné pro smrk posouvají do vyšších poloh a období, kdy se kůrovec může množit, se prodlužuje, viz změna klimatu. Uschlé porosty navíc hůř zadržují vodu, víc se přehřívají a snáz hoří, viz lesní požár. Lesníci proto nahrazují smrkové monokultury smíšenými lesy, které sucho a horko snášejí lépe.

Časté otázky

Zastaví kůrovce tuhá zima?

Většinou ne. Brouci přezimují hlavně pod kůrou napadených stromů, kde jsou chráněni, a silné mrazy přežijí. Víc jim škodí vlhké a střídavé zimy s plísněmi a chladné deštivé jaro, které zdrží rojení.

Proč kůrovec napadá hlavně smrky v nížinách?

Smrk je horský strom s mělkými kořeny, který potřebuje chlad a dostatek vody. V nižších polohách, kam byl vysazen kvůli dřevu, trpí suchem a horkem nejvíc a bránit se nedokáže.

Může za kůrovcovou kalamitu jen počasí?

Ne. Počasí je spouštěč. Podmínky vytvořily rozsáhlé stejnověké smrkové lesy mimo přirozené polohy smrku a pozdní odstraňování napadených stromů.

Co je kůrovec?

Kůrovec je souhrnné označení pro drobné brouky, kteří žijí pod kůrou stromů. Největší škody ve smrkových lesích působí lýkožrout smrkový, brouk dlouhý asi 5 mm.

Jak kůrovec strom zabije?

Brouci a jejich larvy vyžírají pod kůrou chodby v lýku, kterým proudí živiny. Když je napadení silné, tok se přeruší a strom během týdnů uschne.

Proč kůrovci pomáhá sucho?

Zdravý smrk zalije brouka, který se do něj zavrtá, pryskyřicí. Strom, který trpí nedostatkem vody, jí vytvoří málo a ubránit se nedokáže.

Kdy se kůrovec rojí?

Na jaře, když teploty vzduchu vystoupí zhruba na 17 až 20 °C, obvykle koncem dubna a v květnu. Další rojení následují v létě.

Kolik generací má kůrovec za rok?

Ve středních polohách obvykle 2, na horách 1. V teplých a dlouhých sezonách stihne v nižších polohách i 3, a k tomu sesterská pokolení.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.