Vlhkost půdy

Vlhkost půdy je množství vody obsažené v půdě. Rozhoduje o tom, jestli mají rostliny z čeho čerpat, kolik deště se vsákne a kolik odteče, a ovlivňuje i teplotu vzduchu.

Půda je zásobník, který stojí mezi deštěm a vším ostatním. Zachytí srážky, drží je a postupně je předává rostlinám, podzemní vodě a zpět do vzduchu. Kolik vody v ní právě je, rozhoduje o úrodě, o tom, jestli po dešti stoupnou řeky, i o tom, jak horké bude léto. Vlhkost půdy je proto jednou z nejdůležitějších veličin na pomezí meteorologie, hydrologie a zemědělství, i když se v běžné předpovědi neobjevuje.

Jak půda vodu drží

Půda je složená ze zrn a pórů mezi nimi. Voda se drží v pórech a na povrchu zrn silami, které jsou tím větší, čím jsou póry menší. Pro popis se používají tři stavy:

  • nasycení: všechny póry jsou zaplněné vodou. Trvá jen krátce po vydatném dešti, voda z velkých pórů během dne až dvou odteče do hloubky,
  • polní kapacita: množství vody, které půda udrží proti gravitaci. Je to plný zásobník,
  • bod vadnutí: zbytek vody držený tak pevně, že ho kořeny nedokážou odebrat. Rostliny vadnou, i když půda není úplně suchá.

Rozdíl mezi polní kapacitou a bodem vadnutí je voda, kterou mohou rostliny využít. Vlhkost půdy se proto často udává v procentech této využitelné kapacity. Hodnoty pod 50 % znamenají, že rostliny začínají trpět nedostatkem, pod 30 % už výrazným. Kolik vody půda udrží, záleží na jejím složení. Písčité půdy mají velké póry, vodu rychle propustí a udrží jí málo. Hlinité půdy jsou nejpříznivější. Jílovité udrží nejvíc, velkou část ale pro rostliny nedostupně.

Půda jako zásobník vody nasycení, voda brzy odteče polní kapacita voda využitelná pro rostliny bod vadnutí voda, kterou kořeny nezískají
Rostliny mohou čerpat jen vodu mezi bodem vadnutí a polní kapacitou. Co je nad polní kapacitou, po dešti rychle odteče do hloubky. Údaj o vlhkosti v procentech využitelné kapacity říká, jak plný je právě tento prostřední díl.

Jak se měří

  • čidla v půdě: měří elektrické vlastnosti půdy, které se s obsahem vody mění. Umísťují se do několika hloubek, například 10, 30, 50 a 100 cm,
  • vážení vzorku: vzorek se zváží, vysuší a zváží znovu. Přesné, ale pracné,
  • družice: měří mikrovlnné vyzařování nebo odraz od povrchu. Pokrývají celou Zemi, zachytí ale jen několik horních centimetrů,
  • výpočet: bilance srážek, výparu a odtoku podle druhu půdy. Takto vznikají mapy půdní vlhkosti a sucha pro celá území.

Rozlišuje se povrchová vrstva do hloubky asi 40 cm, která reaguje na každý déšť a rychle vysychá, a hlubší vrstva do jednoho metru, která se mění pomalu a ukazuje stav za týdny až měsíce.

Roční chod

Ve střední Evropě se půda plní od podzimu do jara. Výpar je malý, rostliny vodu neberou a srážky a tající sníh se vsakují do hloubky. Pozvolné tání sněhu je pro doplnění zásob nejúčinnější, viz vodní hodnota sněhu. Od dubna začnou rostliny růst, výpar převýší srážky a půda vysychá, i když v létě prší nejvíc z celého roku. Nejnižší zásoby bývají v srpnu a září. Rok se suchou zimou bez sněhu začíná s prázdným zásobníkem, který běžné letní srážky nedoplní.

Sucho a povodně

Nedostatek vody v půdě se nazývá půdní nebo zemědělské sucho. Následuje po suchu srážkovém a předchází suchu v řekách a podzemních vodách.

Opačný stav je stejně důležitý. Půda nasycená předchozími dešti nebo táním další vodu nepojme a všechna odteče. Stejný déšť, který by po suchém období jen zvlhčil pole, způsobí po deštivém týdnu povodeň. Při hodnocení povodňového nebezpečí se proto sleduje nasycení povodí, ne jen předpověď srážek. Zvláštním případem je půda vyschlá a ztvrdlá nebo zmrzlá, která vodu také nepřijímá a přívalový déšť z ní odteče jako z dlažby.

Zpětný vliv na počasí

Vlhká půda ochlazuje. Sluneční energie se spotřebuje na vypařování a vzduch se ohřívá méně. Vypařená voda navíc zvyšuje vlhkost vzduchu a podporuje vznik oblaků a přeháněk. Suchá půda působí opačně: vzduch se silně ohřívá, je sušší, oblaků je méně, a to půdu dál vysušuje. Sucho a horko se tak navzájem zesilují. Velké evropské vlny veder přišly zpravidla po suchém jaru. Numerické modely proto vlhkost půdy počítají jako jednu ze vstupních veličin a její chybný odhad se projeví chybou v předpovědi letních teplot.

Časté otázky

Proč po dlouhém suchu nepomůže jedna bouřka?

Přívalový déšť padá rychleji, než se stačí vsakovat, a vyschlý povrch vodu zpočátku špatně přijímá. Většina odteče po povrchu. Zvlhne jen několik horních centimetrů, které za pár slunečných dnů zase vyschnou. Hlubší vrstvy doplní jen dlouhý mírný déšť nebo tání sněhu.

Kolik vody půda pojme?

Metr hluboká vrstva hlinité půdy udrží kolem 300 až 350 mm vody, z toho zhruba polovinu mohou využít rostliny. Písčitá půda udrží mnohem méně a rychle vysychá, jílovitá udrží hodně, velkou část ale váže tak pevně, že je pro rostliny nedostupná.

Jak souvisí suchá půda s horkem?

Dokud je v půdě voda, spotřebuje se velká část sluneční energie na její vypařování. Když voda dojde, jde všechna energie na ohřev povrchu a vzduchu. Vlny veder jsou proto po suchém jaru výrazně silnější.

Co je vlhkost půdy?

Vlhkost půdy je množství vody obsažené v půdě. Udává se v procentech objemu nebo v procentech využitelné vodní kapacity, tedy toho, kolik vody dostupné rostlinám půda právě drží.

Co je polní kapacita?

Polní kapacita je největší množství vody, které půda udrží proti gravitaci. Odpovídá stavu den až dva po vydatném dešti, kdy přebytečná voda odtekla do hloubky.

Co je bod vadnutí?

Bod vadnutí je vlhkost půdy, při které je zbylá voda držena tak pevně, že ji kořeny nedokážou odebrat. Rostliny vadnou, i když půda není úplně suchá.

Jak se měří vlhkost půdy?

Čidly v několika hloubkách, která měří elektrické vlastnosti půdy, vážením vzorku před vysušením a po něm, z družic a výpočtem z bilance srážek, výparu a odtoku.

Jak souvisí vlhkost půdy s povodněmi a horkem?

Nasycená půda další déšť nepojme a ten odteče, proto po deštivém období stačí k povodni menší úhrn. Vyschlá půda se naopak neochlazuje výparem, takže se vzduch nad ní ohřívá víc a vlny veder sílí.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.