Městské klima
Městské klima je soubor odchylek, kterými se počasí ve městě liší od okolní krajiny. Město je teplejší, sušší a méně větrné, déšť z něj rychle odtéká a znečištění se v něm hromadí.
Město mění počasí samo sobě. Místo půdy a rostlin je v něm kámen, sklo a asfalt, místo otevřené krajiny síť ulic mezi vysokými stěnami. Mění se tím, kolik slunečního záření se pohltí, kam se podějí srážky a jak proudí vzduch. Výsledkem je místní klima, které se od okolní krajiny liší teplotou, větrem, vlhkostí i čistotou vzduchu. Protože ve městech žije většina lidí, je to klima, které většina z nás skutečně zažívá.
Teplota
Nejznámějším projevem je městský tepelný ostrov. Střed velkého města bývá teplejší než okolí, nejvíc za jasných klidných nocí, kdy rozdíl dosahuje několika stupňů. Přes den je rozdíl ve vzduchu malý, povrchy jsou ale rozpálené mnohem víc: asfalt a tmavé střechy mají za slunečného dne přes 50 °C, zatímco tráva ve stínu stromů kolem 25 °C. Důsledkem je víc tropických nocí, méně mrazových dnů, dřívější rozkvět stromů a vyšší tepelná zátěž za vln veder.
Město není jednolité. Rozdíly uvnitř něj bývají stejně velké jako mezi městem a venkovem. Hustě zastavěné centrum a průmyslové areály jsou nejteplejší, parky, nábřeží a vilové čtvrti se zahradami znatelně chladnější. Velký park ochlazuje i své okolí do vzdálenosti stovek metrů.
Vítr
Zástavba vítr brzdí, průměrná rychlost je ve městě nižší než ve volné krajině. Zároveň ho láme do vírů a usměrňuje. V ulicích rovnoběžných s větrem a mezi vysokými domy se proudění zrychluje, u nároží a pod výškovými budovami vznikají prudké poryvy, protože budova sráží k zemi rychlejší vzduch z výšky. Vítr je proto ve městě slabší, ale nárazovitější, viz turbulence. Za bezvětří si město vytváří vlastní slabé proudění: nad teplým středem vzduch stoupá a od okrajů se k němu při zemi stahuje chladnější vzduch z okolí. Proto je důležité, aby zůstaly volné pásy zeleně a údolí, kudy může do města proudit.
Voda a vlhkost
V přirozené krajině se většina srážek vsákne nebo zachytí na rostlinách a postupně se vypařuje. Ve městě je velká část povrchu nepropustná a voda odteče kanalizací během minut. Má to dva následky. Vzduch je sušší, protože chybí výpar, a s ním chybí i ochlazování, které výpar přináší. A při přívalovém dešti odteče najednou tolik vody, že ji kanalizace nepojme. Záplavy ulic a podjezdů po bouřce jsou proto typicky městský jev a nastávají i při úhrnech, které by louka nebo les pohltily.
Mlhy jsou ve městech méně časté než dřív. Teplejší a sušší vzduch jim nepřeje a ubylo kouře z topenišť, na jehož částicích se tvořily.
Ovzduší
Město je soustředěným zdrojem znečištění z dopravy, vytápění a průmyslu. Jak rychle se zplodiny rozptýlí, záleží na počasí. Za větru a při promíchávání vzduchu se ředí, při zimní inverzi zůstávají v přízemní vrstvě a jejich koncentrace roste, viz prachové částice. Úzké ulice mezi vysokými domy se větrají špatně a u rušných silnic bývají hodnoty několikanásobně vyšší než o blok dál. Zákal nad městem zeslabuje sluneční záření a v létě se v něm z výfukových plynů tvoří přízemní ozon.
Město a měření
Stanice ve městě měří klima města, ne krajiny. Ukazuje vyšší noční minima a v dlouhých řadách se do ní promítá i to, jak město kolem ní rostlo. Při sledování změn klimatu se proto městské řady posuzují opatrně a porovnávají s venkovskými. Pro obyvatele města je naopak údaj z městské stanice ten správný. Předpověď z numerického modelu mívá síť příliš hrubou na to, aby rozdíl mezi centrem a okrajem zachytila, a noční teploty ve středu města proto obvykle podceňuje, viz měření teploty.
Co městské klima zlepšuje
- stromy: stíní povrchy a ochlazují vzduch výparem. Vzrostlý strom má větší účinek než totéž místo zabrané trávníkem,
- voda a propustné povrchy: zasakování dešťové vody místo odvádění do kanalizace, zelené střechy, vodní plochy,
- světlé materiály: odrážejí víc záření a méně se ohřívají,
- průvětrnost: zachování volných koridorů pro proudění chladnějšího vzduchu z okolí.
Časté otázky
Proč je ve městě tepleji?
Beton, asfalt a zdi přes den pohlcují sluneční záření a v noci ho pomalu vydávají. Chybí vegetace a vlhká půda, které by se ochlazovaly výparem, a přidává se teplo z dopravy, vytápění a klimatizací. Podrobně to popisuje pojem městský tepelný ostrov.
Proč ve městě víc zatápí sklepy?
Střechy a zpevněné plochy nevsáknou skoro nic a voda z nich odteče během minut do kanalizace. Ta je navržená na běžné deště. Při přívalovém dešti se zaplní, voda teče ulicemi a hromadí se v podjezdech a nejníže položených místech.
Prší ve městě víc než v okolí?
Měření naznačují, že velká města mohou letní přeháňky a bouřky mírně zesilovat, hlavně na své závětrné straně. Vliv je slabý, liší se město od města a vedle rozdílů daných terénem se těžko prokazuje.
Co je městské klima?
Městské klima je soubor odchylek, kterými se počasí ve městě liší od okolní krajiny. Město je teplejší, hlavně v noci, sušší a méně větrné, déšť z něj rychle odtéká a znečištění se v něm déle drží.
Co je mikroklima?
Mikroklima je podnebí malého místa, které se liší od okolí: ulice, dvora, parku, svahu nebo lesní paseky. Určuje ho povrch, zástavba, vegetace a tvar terénu.
Jak ochladit město?
Stromy, které stíní povrchy a ochlazují vzduch výparem, zasakováním dešťové vody, zelenými střechami, vodními plochami, světlými materiály a zachováním koridorů, kudy do města proudí chladnější vzduch z okolí.
Proč je ve městě slabší vítr?
Budovy proudění brzdí, takže průměrná rychlost větru je nižší než ve volné krajině. Mezi vysokými domy a na nárožích se ale vítr zrychluje a je nárazovitý.
Kdy je rozdíl teplot mezi městem a okolím největší?
V noci za jasného a bezvětrného počasí. Venkov tehdy rychle chladne, kdežto zástavba uvolňuje teplo nahromaděné přes den.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.