Obleva a holomráz
Obleva je oteplení nad nulu po období mrazů, při kterém taje sníh a led. Holomráz je mráz bez sněhové pokrývky, při kterém půda promrzá do hloubky.
Zima ve střední Evropě není souvislé období mrazu. Střídají se v ní vpády studeného vzduchu s návraty mírného vzduchu od oceánu a teplota během několika dnů přejde z mínus deseti do plus pěti a zpět. Dvě slova z předpovědí popisují situace, které z toho plynou: oblevu, kdy mráz povolí, a holomráz, kdy mrzne na zemi, kterou nekryje sníh.
Obleva
O oblevě se mluví, když po období mrazů vystoupí teplota nad nulu a začne tát sníh a led. Podle toho, co ji přináší, má dvě podoby.
- obleva s prouděním od oceánu: přichází s teplou frontou a západním až jihozápadním větrem. Je zataženo, prší, fouká a nad nulou zůstává i v noci. Tání je rychlé a zasahuje velké území najednou,
- obleva ze slunce: pod tlakovou výší na konci zimy se přes den oteplí nad nulu a v noci znovu mrzne. Sníh taje pomalu, hlavně na jižních svazích, a ubývá postupně.
První druh je ten, který působí potíže. Teplý vlhký vzduch předává sněhu teplo trojím způsobem: přímým dotykem, deštěm a kondenzací vodní páry na studeném povrchu sněhu. Při silném větru se sníh ztrácí před očima. Voda z tání se přidává k dešti, a protože půda bývá promrzlá a nepropustná, odtéká po povrchu. Tak vznikají zimní a jarní povodně. Na řekách se při oblevě láme led a kry se hromadí v zúžených místech.
Začátek oblevy bývá nebezpečnější než mráz, který jí předcházel. Déšť dopadá na promrzlý povrch a tvoří ledovku, mokrý sníh padá ze střech a tající voda přes noc znovu zamrzá v náledí. Nejznámější pravidelnou oblevou je vánoční, která přichází koncem prosince tak často, že patří mezi singularity.
Holomráz
Holomráz je mráz, při kterém na zemi neleží sníh. Nastává, když studený suchý vzduch přijde dřív než sněžení, typicky s tlakovou výší od východu, nebo když sníh roztaje při oblevě a hned po ní přituhne. Sněhová pokrývka jinak funguje jako přikrývka: sníh obsahuje hodně vzduchu, špatně vede teplo a půdu pod sebou chrání. Bez ní uniká teplo z půdy přímo do vzduchu a mráz postupuje do hloubky.
- zemědělství: ozimé obilí a řepka snesou silný mráz pod sněhem, holomráz kolem -15 °C je ale poškodí. Vymrzají i vinice, ovocné školky a trvalky,
- stavby a sítě: zamrzají mělce uložené vodovody a přípojky, mráz zvedá dlažbu a vozovky,
- půda: promrzlá půda nepropouští vodu, při následné oblevě všechno odteče,
- led: rybníky a přehrady zamrzají čistým hladkým ledem bez sněhu, což je jediná situace, kdy se dá dobře bruslit na přírodním ledu.
Za holomrazu bývá mrazivěji i ve vzduchu. Suchý vzduch pod jasnou oblohou v noci rychle chladne, a přestože nad holou zemí neklesají teploty tak hluboko jako nad čerstvým sněhem, bývají holomrazy spojené s řadou ledových dnů po sobě a se silným větrem, který pocit chladu zesiluje.
Střídání oblev a mrazů
Nejvíc škod nepůsobí stálý mráz ani stálá obleva, ale jejich rychlé střídání. Voda, která ve dne zateče do spár a trhlin a v noci zmrzne, zvětší objem a trhá asfalt, omítky i skály. Vozovky se po zimě s častými přechody přes nulu rozpadají víc než po zimě tuhé. Rostliny, které obleva probudí, pak snáze poškodí návrat mrazu. Počet přechodů teploty přes nulu je proto pro zimu stejně důležitý údaj jako její průměrná teplota.
Časté otázky
Proč sníh taje nejrychleji za deště, a ne za slunce?
Slunce sníh z velké části odráží a v noci znovu mrzne. Teplý vlhký vítr s deštěm dodává teplo ve dne i v noci a navíc na sněhu kondenzuje vodní pára, která při tom uvolní hodně tepla. Za takové oblevy zmizí desítky centimetrů sněhu za den.
Proč je holomráz horší než mráz se sněhem?
Sníh izoluje. Pod několika decimetry sněhu se teplota půdy drží kolem nuly i při silném mrazu. Bez sněhu promrzá půda do desítek centimetrů a mráz poškodí kořeny rostlin, ozimé obilí i mělce uložené vodovody.
Proč bývá na začátku oblevy ledovka?
Teplý vzduch přichází nejdřív ve výšce, kdežto povrch země je ještě promrzlý. Déšť, který na něj dopadne, okamžitě mrzne. Nejhorší situace proto nastává v prvních hodinách oblevy, ne za samotného mrazu.
Co je obleva?
Obleva je oteplení nad 0 °C po období mrazů, při kterém taje sníh a led. Nejrychleji sníh taje při dešti a teplém větru, pomaleji za slunečného počasí.
Co je holomráz?
Holomráz je mráz bez sněhové pokrývky. Půda není chráněna sněhem a promrzá do hloubky.
Proč je holomráz nebezpečný?
Ozimé obilí a řepka snesou silný mráz pod sněhem, holomráz kolem -15 °C je ale poškodí. Vymrzají i vinice a ovocné školky, zamrzají mělce uložené vodovody a mráz zvedá dlažbu a vozovky.
Jaké jsou druhy oblevy?
Obleva s prouděním od oceánu přichází s teplou frontou, je zataženo, prší, fouká a nad nulou zůstává i v noci. Obleva ze slunce nastává pod tlakovou výší na konci zimy, přes den taje a v noci znovu mrzne.
Proč po oblevě hrozí povodeň?
Roztaje sníh, který se hromadil týdny, a přidá se k němu déšť. Když je navíc půda promrzlá, vodu nepropustí a všechno odteče do potoků a řek.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.