Počasí a letectví
Letectví závisí na počasí víc než jiné druhy dopravy. Rozhodují dohlednost a výška oblačnosti, vítr na dráze, bouřky, námraza a turbulence. Proto má vlastní síť měření, zprávy a předpovědi.
Letadlo se pohybuje vzduchem a všechno, co se ve vzduchu děje, se ho týká. Potřeba spolehlivých informací o počasí pro letectví stála ve 20. století za rozvojem velké části meteorologie: sítě stanic, výškových měření, radarů i numerických předpovědí. Dodnes má letectví vlastní stanice na letištích, vlastní kódované zprávy a vlastní předpovědi. Většina toho, co letectví sleduje, je přitom počasí, které zná každý, jen posuzované přísnějšíma očima.
Start a přistání
- vítr: letadlo startuje a přistává proti větru, protože se tím zkrátí potřebná dráha. Směr větru proto určuje, která dráha se používá. Problémem je vítr z boku a nárazy. Každé letadlo má nejvyšší dovolenou boční složku větru,
- dohlednost a výška oblačnosti: rozhodují, jestli je možné přistát. Mlha je nejčastější příčinou odkláněných letů. Velká letiště a moderní letadla umějí přistát i za dohlednosti několika desítek metrů, provoz se ale zpomalí, protože mezi letadly musí být větší rozestupy,
- střih větru: náhlá změna větru nízko nad zemí, typicky pod bouřkou, je v této fázi nejnebezpečnější, viz střih větru,
- stav dráhy: voda, sníh, rozbředlý sníh a led prodlužují brzdnou dráhu. Za sněžení se dráhy uzavírají kvůli úklidu,
- teplota a tlak: teplý a řídký vzduch dává menší vztlak a motory mají menší výkon. Za horkého dne, a tím spíš na vysoko položeném letišti, potřebuje letadlo delší dráhu nebo musí vzít menší náklad.
Tlak a výškoměr
Výška letadla se měří tlakem vzduchu. Výškoměr je tlakoměr se stupnicí ve stopách nebo metrech. Protože se tlak s počasím mění, nastavuje se u letiště podle aktuálního tlaku přepočteného na hladinu moře, aby ukazoval skutečnou výšku nad terénem. Ve větších výškách mají všechna letadla nastavenou stejnou smluvní hodnotu 1013 hPa. Neukazují pak pravou výšku, ale všechna stejně, takže zůstávají bezpečně nad sebou. Odtud pojem letová hladina.
Na trati
- bouřky: letadla se jim vyhýbají obloukem. Hrozí v nich silná turbulence, kroupy, námraza a blesky. Palubní radar ukazuje jádra srážek, piloti je oblétají po návětrné straně. Řada bouřek na frontě může uzavřít celé letové cesty, viz bouřka,
- turbulence: v oblacích, nad horami a v čistém vzduchu u tryskového proudění, viz turbulence,
- vítr ve výšce: tryskové proudění o rychlosti 200 až 300 km/h zkracuje nebo prodlužuje let o desítky minut. Tratě přes oceán se proto každý den plánují podle předpovědi větru,
- námraza: v oblacích při teplotách mezi 0 a asi -20 °C jsou kapky vody přechlazené a při nárazu na letadlo okamžitě mrznou. Led na křídlech, vrtulích a čidlech je nebezpečný hlavně pro menší letadla. Velká letadla mají odmrazování a rychle oblačnou vrstvou prostoupají,
- sopečný popel: jemné částice skla, které se v motorech taví a mohou je zastavit. Radar je nevidí. Po velké erupci se proto uzavírá vzdušný prostor, viz sopečné erupce a počasí.
V cestovní výšce 9 až 12 km je teplota kolem -50 až -60 °C a tlak čtvrtinový proti zemi. Vodní pára z motorů tu mrzne v ledové krystalky a tvoří kondenzační stopy.
Letecké zprávy a předpovědi
Každé větší letiště měří a každou půlhodinu nebo hodinu vydává zprávu o počasí v ustáleném kódu, viz METAR. Obsahuje vítr, dohlednost, jevy, oblačnost s výškou základny, teplotu, rosný bod a tlak. K ní se vydává letištní předpověď na 24 až 30 hodin ve stejném kódu. Pro nebezpečné jevy na trati, tedy bouřky, silnou turbulenci, námrazu a sopečný popel, se vydávají samostatné výstrahy pro celé oblasti vzdušného prostoru. Letištní zprávy jsou volně dostupné a jsou užitečným zdrojem přesných aktuálních dat i mimo letectví.
Malá letadla, kluzáky, balony
Malá letadla létají níž a většinou podle vidu, tedy jen za dostatečné dohlednosti a pod oblačností. Počasí je omezuje mnohem víc: nízká oblačnost, mlha, silnější vítr nebo přeháňky znamenají, že se neletí. Kluzáky a padákové kluzáky naopak počasí využívají, létají ve stoupavých proudech pod kupovitými oblaky a na návětrných svazích. Balony potřebují téměř bezvětří a stabilní vzduch, proto startují brzy ráno a večer.
Časté otázky
Proč trvá let do Ameriky déle než zpět?
V cestovní výšce vane nad Atlantikem silný západní vítr, tryskové proudění. Na cestě do Evropy letadlo unáší, na cestě do Ameriky brzdí. Rozdíl dělá obvykle kolem jedné hodiny, v zimě i víc.
Proč se letadla před startem v zimě stříkají?
Odstraňuje se tím led, sníh a jinovatka z křídel a ocasních ploch a povrch se chrání před dalším namrzáním. I tenká vrstva ledu mění tvar křídla, zmenšuje vztlak a zvyšuje odpor.
Může letadlo zasáhnout blesk?
Ano, dopravní letadlo zasáhne blesk v průměru jednou za rok až dva. Kovový trup svede proud po povrchu a cestující uvnitř jsou chráněni. Letadlo se po zásahu kontroluje, vážné následky jsou vzácné.
Proč letadlo startuje a přistává proti větru?
Proti větru má letadlo při stejné rychlosti vůči zemi větší rychlost vůči vzduchu, a tím větší vztlak. Zkrátí se tak dráha potřebná ke vzletu i k zastavení.
Jaká je teplota ve výšce, kde létají dopravní letadla?
V cestovní výšce 9 až 12 km bývá kolem -50 až -60 °C.
Může letadlo letět přes bouřku?
Letadla se bouřkám vyhýbají obloukem. Hrozí v nich silná turbulence, kroupy, námraza a blesky. Bouřky nad letištěm nebo na trati proto způsobují zpoždění a odklony.
Co je námraza na letadle?
V oblacích při teplotách mezi 0 a asi -20 °C jsou kapky vody přechlazené a při nárazu na letadlo okamžitě mrznou. Led mění tvar křídla a zvyšuje hmotnost, proto mají letadla odmrazovací systémy a před startem se v zimě odmrazují.
Co je QNH?
QNH je tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře, který si pilot nastaví na výškoměru. Výškoměr pak ukazuje nadmořskou výšku. Hodnotu hlásí letiště ve zprávě o počasí.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.