Počasí a zdraví
Počasí působí na zdraví horkem a chladem, slunečním zářením, kvalitou ovzduší a pylem. Vlivem počasí na organismus se zabývá biometeorologie. Citlivost na změny počasí se nazývá meteosenzitivita.
Lidské tělo udržuje stálou vnitřní teplotu kolem 37 °C a neustále vyměňuje teplo, vodu a vzduch s okolím. Počasí na ně proto působí přímo, i když si to většinou neuvědomujeme. Některé vlivy jsou dobře změřené a nesporné: horko, chlad, sluneční záření, znečištění ovzduší a pyl. Jiné, hlavně citlivost na změny tlaku a přechody front, popisuje mnoho lidí, ale prokazují se obtížně. Vztahem mezi počasím a živými organismy se zabývá biometeorologie.
Horko
Tělo se v horku ochlazuje pocením a rozšířením cév v kůži. Obojí zatěžuje srdce a oběh a při vysoké vlhkosti přestává pocení účinkovat, viz tepelná zátěž. Následkem je vyčerpání, odvodnění a v krajním případě úpal, při kterém regulace teploty selže. Za vln veder stoupá počet úmrtí, hlavně mezi starými lidmi a nemocnými se srdcem, dýchacími cestami a ledvinami. Rozhodují noci. Když teplota neklesne pod 20 °C, tělo si neodpočine a zátěž se den za dnem sčítá. Nejhorší bývá první vlna veder v roce, na kterou organismus ještě není zvyklý.
Chlad
V chladu se cévy v kůži stahují, aby tělo neztrácelo teplo. Stoupá krevní tlak a krev houstne, proto v zimě přibývá infarktů a mozkových příhod. Chladný suchý vzduch dráždí dýchací cesty a lidé tráví víc času v uzavřených prostorech, což usnadňuje šíření infekcí. Přímé nebezpečí, podchlazení a omrzliny, hrozí při mrazu spojeném s větrem, viz pocitová teplota, a při promoknutí i při teplotách nad nulou.
Slunce a světlo
Ultrafialové záření způsobuje spálení kůže, její stárnutí a zvyšuje riziko rakoviny kůže a zákalu oční čočky. Jeho sílu udává UV index. Zároveň v kůži vytváří vitamin D, kterého ve středních šířkách od října do března vzniká málo, protože slunce je nízko. Nedostatek denního světla v zimě u části lidí zhoršuje náladu a spánek. V polárních krajích je to známý důsledek polární noci.
Ovzduší a pyl
Počasí rozhoduje o tom, jestli se znečištění rozptýlí, nebo nahromadí. Při zimních inverzích rostou koncentrace prachových částic, za horkých slunečných dnů koncentrace přízemního ozonu, viz smogová situace a index kvality ovzduší. Obojí zhoršuje nemoci dýchacích cest a srdce.
Množství pylu ve vzduchu se řídí počasím den po dni. Teplo a vítr ho zvyšují, déšť vzduch pročistí, viz pylová sezona. Výjimkou jsou bouřky: na jejich počátku mohou pylová zrna ve vlhku praskat na drobné částice, které pronikají hluboko do plic, a nárazový vítr je žene při zemi. V době kvetení trav pak během bouřky přibývá astmatických záchvatů.
Citlivost na změny počasí
Meteosenzitivita je označení pro obtíže, které lidé spojují se změnami počasí: bolesti hlavy a migrény, bolesti kloubů a starých zranění, únavu, poruchy spánku, podrážděnost, výkyvy krevního tlaku. Nejčastěji se uvádějí při přechodu front, při rychlém poklesu tlaku, při fénu a před bouřkou.
Samotná změna tlaku při přechodu fronty je malá. Odpovídá výstupu o sto až dvě stě metrů a probíhá hodiny. Spolu s ní se ale mění teplota, vlhkost, vítr, množství světla a složení vzduchu, a tělo se musí přizpůsobit více věcem najednou. Zdravý člověk to zvládne bez povšimnutí, u nemocných a starších lidí se přizpůsobení může projevit potížemi. Výzkum nachází souvislosti u některých skupin, například u lidí s migrénou nebo s nemocemi srdce, výsledky se ale liší studie od studie a vliv bývá slabý. Část potíží lze přičíst i očekávání.
Co z toho plyne
- v horku: pít, zůstat v poledních hodinách ve stínu, větrat v noci a ráno, hlídat staré lidi a malé děti,
- v mrazu a větru: vrstvit oblečení, chránit ruce, obličej a hlavu, vyhnout se promoknutí,
- na slunci: při UV indexu 3 a víc chránit kůži a oči, na horách a u vody dřív,
- při smogu: omezit námahu venku, větrat krátce a v době nižších koncentrací,
- v pylové sezoně: větrat po dešti a v noci, sledovat pylovou situaci.
Časté otázky
Opravdu může bolet hlava z počasí?
Mnoho lidí to tak popisuje a u části z nich studie souvislost s přechody front, poklesem tlaku nebo fénem nacházejí. Výsledky ale nejsou jednotné a u jednotlivce se vliv počasí těžko odliší od jiných příčin. Nejspolehlivěji je doloženo působení horka, chladu a znečištěného ovzduší.
Je nebezpečnější horko, nebo zima?
V Evropě umírá v souvislosti s chladem víc lidí, protože chladné období je dlouhé a zvyšuje výskyt infekcí a nemocí srdce a cév. Horko zabíjí rychleji a soustředěně: během několika dnů silné vlny veder úmrtnost prudce stoupne.
Co je biometeorologická předpověď?
Odhad, jak velkou zátěž bude počasí představovat pro citlivé osoby. Vychází z očekávaných změn teploty, tlaku a vlhkosti a z přechodů front a udává se obvykle ve třech stupních. Je to pomůcka, ne lékařská informace.
Co je biozátěž?
Biozátěž je odhad toho, jak silně počasí zatěžuje lidský organismus. Udává se obvykle ve třech stupních, od mírné po vysokou. Nejvyšší bývá při přechodu výrazných front, při vedru a při prudkých změnách teploty.
Co je meteosenzitivita?
Meteosenzitivita je zvýšená citlivost na změny počasí. Projevuje se bolestí hlavy, únavou, poruchami spánku nebo bolestí kloubů a jizev, nejčastěji při přechodu front. Častější je u starších a chronicky nemocných lidí.
Může nízký tlak vzduchu způsobit bolest hlavy?
Samotná změna tlaku je malá, i výrazná fronta ho změní asi tolik jako výstup o 100 až 200 m. Citliví lidé reagují spíš na to, co frontu doprovází: změnu teploty, vlhkosti a vzduchové hmoty.
Co je biometeorologie?
Biometeorologie je obor, který zkoumá vliv počasí a podnebí na živé organismy, tedy i na lidské zdraví.
Kdo je na počasí nejcitlivější?
Senioři, malé děti a chronicky nemocní, hlavně lidé s nemocemi srdce, cév a dýchacích cest.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.