Podzemní voda a prameny

Podzemní voda vyplňuje póry a pukliny hornin pod zemským povrchem. Doplňuje se hlavně v zimě a na jaře z tajícího sněhu a dlouhých dešťů. Na sucho reaguje se zpožděním měsíců až let.

Voda, která se po dešti nevypaří ani neodteče, mizí v zemi. Část zachytí půda a rostliny, zbytek prosakuje hlouběji, až narazí na vrstvu, kde jsou všechny póry a pukliny vodou zaplněné. To je podzemní voda. Pochází z ní většina pitné vody a v suchých obdobích je jediným zdrojem, který udržuje potoky a řeky při životě. Je součástí koloběhu vody, jen nejpomalejší.

Kde podzemní voda je

Podzemní voda v řezu nenasycená vrstva nasycená vrstva hladina podzemní vody studna řeka nepropustné podloží
Déšť prosakuje nenasycenou vrstvou k hladině podzemní vody. Ta se svažuje k údolí, kde voda vytéká do řeky. Ve studni stojí voda ve výšce této hladiny.

Pod povrchem je nejdřív vrstva, kde jsou póry zčásti zaplněné vzduchem. Pod ní začíná nasycená vrstva a jejich rozhraní je hladina podzemní vody. Ta není vodorovná: kopíruje terén v mírnější podobě, pod kopci je výš a k údolím klesá. Voda se pohybuje ve směru sklonu, centimetry až metry za den. Hornina, která vodu dobře vede a dá se z ní čerpat, se nazývá zvodeň.

Kdy se doplňuje

Rozhoduje poměr mezi srážkami a výparem. V létě spotřebují skoro všechen déšť rostliny a výpar, k hladině podzemní vody nedoteče téměř nic, a ta klesá. Od podzimu výpar slábne a vegetace odpočívá. Půda se nejdřív nasytí, potom začne voda prosakovat hlouběji. Nejvíc zásoby přibývá koncem zimy a na jaře při tání sněhu, které dodává vodu pomalu a rovnoměrně, viz vodní hodnota sněhu. Hladiny jsou proto nejvýš na jaře a nejníž koncem léta a na podzim.

Důležité je, jak srážky padají. Dlouhý mírný déšť se vsákne. Přívalový déšť odteče po povrchu a podzemní vodě nepomůže, i když je úhrn stejný. Stejně málo pomůže déšť na zmrzlou nebo utuženou půdu.

Prameny a řeky

Kde hladina podzemní vody protne povrch, vzniká pramen. V údolích voda vytéká přímo do koryt. Když dlouho neprší, tečou potoky a řeky jen díky tomuto přítoku. Proto řeky v suchu neklesnou na nulu hned a proto po vyčerpání podzemních zásob vysychají i toky, které dřív tekly celý rok. Průtoky a jejich hodnocení popisuje pojem vodní stav.

Podzemní voda a sucho

Sucho postupuje krajinou po stupních. Nejdřív chybí srážky, potom vyschne půda, pak klesnou průtoky a nakonec hladiny podzemní vody. Tomu poslednímu stupni se říká hydrologické sucho, viz sucho. Nastupuje se zpožděním měsíců, u hlubokých zvodní let, a stejně pomalu odeznívá. Mělké studny reagují rychle a vysychají první, hluboké vrty později, ale jejich obnova trvá déle. Zásobu nejlépe doplní zima s trvalou sněhovou pokrývkou a pozvolným táním. Zimy s deštěm místo sněhu a s holomrazy doplňují méně.

Časté otázky

Proč po vydatném letním dešti nestoupne voda ve studni?

Letní déšť většinou zachytí vyschlá svrchní vrstva půdy a rostliny, zbytek se vypaří nebo odteče po povrchu. Do hloubky se dostane málo. Hladinu zvedají až dlouhé deště na podzim a tání sněhu.

Proč studny vysychají až rok po suchu?

Podzemní voda se pohybuje pomalu a má velkou zásobu. Nedostatek srážek se v ní projeví až po měsících a stejně pomalu se zásoba obnovuje. Jeden vlhký rok po několika suchých nestačí.

Je podzemní voda podzemní jezero nebo řeka?

Většinou ne. Voda vyplňuje drobné póry mezi zrny písku a štěrku a pukliny ve skále, podobně jako v nasáklé houbě. Podzemní řeky a jezera existují jen v krasu.

Co je podzemní voda?

Podzemní voda je voda, která pod zemským povrchem souvisle vyplňuje póry a pukliny hornin. Její horní hranice se nazývá hladina podzemní vody.

Odkud se podzemní voda bere?

Ze srážek. Část deště a tajícího sněhu se vsákne, prosákne půdou a doplní zásobu v hloubce. Menší část přitéká z řek a jezer.

Kdy se podzemní voda doplňuje?

Hlavně od listopadu do dubna, kdy je malý výpar a rostliny vodu nespotřebovávají. Nejvíc pomáhá pomalé tání sněhu.

Jak vzniká pramen?

Pramen vzniká tam, kde hladina podzemní vody protne zemský povrch, například na svahu, v údolí nebo na styku propustné a nepropustné vrstvy. Voda tam samovolně vytéká.

Co je zvodeň?

Zvodeň je vrstva propustné horniny, například písku, štěrku nebo rozpukaného pískovce, která je nasycená vodou a ze které se dá voda čerpat.

Související pojmy

Kategorie: Výstrahy a povodně. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.