Kyselý déšť

Kyselý déšť jsou srážky okyselené kyselinou sírovou a dusičnou, které vznikají v ovzduší z oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Poškozují lesy, půdu, vody i stavby.

Dešťová voda není čistá voda. Cestou atmosférou v sobě rozpouští plyny a vymývá částice. Když je ve vzduchu hodně oxidu siřičitého ze spalování uhlí a oxidů dusíku z motorů a elektráren, mění se tyto plyny v ovzduší na kyselinu sírovou a dusičnou a ty se dostávají do oblačných kapek. Srážky jsou pak kyselejší, než by byly přirozeně. Kyselost se vyjadřuje stupnicí pH, kde každý stupeň dolů znamená desetkrát kyselejší vodu. Čistý déšť má pH kolem 5,6, kyselý déšť pod 5.

Mokrá, suchá a skrytá cesta

  • mokrá depozice: kyseliny dopadají na zem s deštěm a sněhem,
  • suchá depozice: plyny a částice se usazují na povrchu přímo, bez srážek, hlavně blízko zdrojů,
  • skrytá depozice: kapičky mlhy a nízkých oblaků se zachytávají na jehličí a větvích. V kapkách mlhy bývají koncentrace kyselin mnohonásobně vyšší než v dešti a na horách, které jsou často v oblacích, tato cesta převažovala. Stejně působí námraza.

Znečištění se přitom šíří daleko. Vysoké komíny, které měly zlepšit ovzduší v okolí elektráren, rozptýlily plyny do vyšších vrstev a vítr je odnesl stovky kilometrů, do hor a přes hranice.

Kyselost deště na stupnici pH kyselý déšť pH pod 5 čistý déšť pH kolem 5,6 čistá voda pH 7 0 14 kyselé zásadité
Ani čistý déšť není neutrální, protože se v něm rozpouští oxid uhličitý ze vzduchu. O kyselém dešti se mluví při pH pod 5. Stupnice je logaritmická, každý stupeň dolů znamená desetkrát kyselejší vodu.

Co kyselý déšť působí

  • lesy: poškozuje jehlice a listy, hlavně ale mění půdu. Vyplavuje z ní vápník a hořčík, které stromy potřebují, a uvolňuje hliník, který poškozuje kořeny. Oslabené stromy pak podléhají mrazu, suchu a škůdcům,
  • vody: horská jezera a potoky na kyselém podloží ztratily ryby a další živočichy,
  • stavby a sochy: kyselá voda rozpouští vápenec a pískovec a urychluje korozi kovů. Kamenná výzdoba historických staveb ztratila za jedno století víc než za několik předchozích.

Střední Evropa

Nejhůř postiženou oblastí Evropy bylo pomezí severních Čech, Saska a polského Slezska, kde stály desítky elektráren spalujících hnědé uhlí s vysokým obsahem síry. Srážky tu měly v 70. a 80. letech pH kolem 4 a místy i méně. Smrkové lesy na hřebenech Krušných hor, Jizerských hor a části Krkonoš a Orlických hor na velkých plochách odumřely. Hory zasáhla hlavně skrytá depozice z mlhy a námrazy při zimních inverzích, kdy se znečištění hromadilo v pánvi a přetékalo přes hřebeny.

V 90. letech byly elektrárny odsířeny, část provozů zanikla a paliva se změnila. Emise oxidu siřičitého klesly o více než 90 %, emise oxidů dusíku o více než polovinu. Kyselost srážek se vrátila blízko k přirozené hodnotě a koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší jsou dnes zlomkem tehdejších.

Co přetrvává

Ovzduší se zlepšilo rychle, půda a vody se zotavují pomalu. Živiny vyplavené z půd se doplňují zvětráváním hornin, což trvá desítky až stovky let, a horské lesy na chudých půdách jsou dodnes citlivější k suchu a škůdcům. Šumavská a tatranská jezera se chemicky vzpamatovávají a život se do nich vrací postupně. Hlavním zbývajícím problémem je dusík. Oxidy dusíku z dopravy a amoniak ze zemědělství dál okyselují půdu a zároveň ji přehnojují, což mění složení rostlinstva. Dnešní stav ovzduší popisuje index kvality ovzduší, aktuální měření jsou na stránce kvality ovzduší.

Časté otázky

Jsou kyselé deště ještě problém?

Ve střední Evropě mnohem menší než dřív. Emise oxidu siřičitého klesly od 80. let o více než devět desetin a kyselost srážek se přiblížila přirozené hodnotě. Půdy a horská jezera se ale zotavují desítky let a zátěž dusíkem trvá.

Je kyselý déšť nebezpečný pro člověka?

Přímo ne, kůži ani zdraví neškodí, je mnohem méně kyselý než třeba ocet. Škodily plyny a částice, ze kterých vzniká, a nepřímo kovy, které kyselá voda uvolňuje z půdy a potrubí.

Proč není ani čistý déšť neutrální?

Rozpouští se v něm oxid uhličitý ze vzduchu a vzniká slabá kyselina uhličitá. Dešťová voda v čistém prostředí má proto pH kolem 5,6, ne 7. Za kyselý se považuje déšť výrazně kyselejší.

Co je kyselý déšť?

Kyselý déšť jsou srážky okyselené kyselinou sírovou a dusičnou. Má pH pod 5, zatímco čistý déšť má pH kolem 5,6. Poškozuje lesy, půdu, vody i stavby.

Jak vzniká kyselý déšť?

Při spalování uhlí a dalších paliv se do vzduchu dostává oxid siřičitý a oxidy dusíku. V ovzduší se mění na kyselinu sírovou a dusičnou, které se rozpustí v kapkách oblaků a deště.

Co kyselý déšť způsobuje?

V lesích poškozuje jehličí a listy a vyplavuje z půdy živiny. Horská jezera a potoky okyseluje tak, že v nich mizí ryby. Rozpouští vápenec a pískovec a urychluje korozi kovů.

Jaké pH má kyselý déšť?

Pod 5. V době nejsilnějšího znečištění v 70. a 80. letech 20. století klesalo ve střední Evropě i pod 4.

Kdy byly kyselé deště ve střední Evropě nejhorší?

V 70. a 80. letech 20. století. Nejvíc tehdy utrpěly horské lesy v oblasti s velkými uhelnými elektrárnami.

Související pojmy

Kategorie: Ovzduší. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.