Eroze půdy
Eroze půdy je odnos svrchní úrodné vrstvy vodou nebo větrem. Nejvíc půdy odnese přívalový déšť z pole bez porostu. Centimetr ornice vzniká stovky let, jediná bouřka ho dokáže odnést.
Úrodná půda je vrstva silná desítky centimetrů, která vznikala tisíce let. Eroze ji odnáší: voda dolů po svahu, vítr do dálky. V přírodní krajině kryté lesem a trávou je to děj tak pomalý, že ho tvorba nové půdy vyrovná. Na oraném poli může jediná bouřka odnést víc, než vznikne za staletí. Eroze je místem, kde se počasí potkává s tím, jak člověk s krajinou hospodaří.
Vodní eroze
Začíná dopadem kapky. Velké kapky přívalového deště dopadají rychlostí kolem 30 km/h, rozbíjejí půdní hrudky a rozstřikují částice do stran. Rozplavená půda ucpe póry a na povrchu vznikne krusta, která vodu nepropouští. Voda pak stéká po povrchu, nejdřív v tenké vrstvě, potom se sbíhá do stružek, rýh a nakonec strží. Čím delší a strmější svah, tím je proud rychlejší a unese víc.
Větrná eroze
Vítr odnáší půdu, která je suchá, rozdrobená a nekrytá. Jemné částice zvedá do vzduchu a přenáší na velké vzdálenosti, větší válí a posouvá po povrchu. Hrozí hlavně na jaře, kdy je půda po zimě vyschlá a plodiny ještě nevzešly, a na lehkých písčitých a vysušených černozemních půdách v rovinatých oblastech. V Česku je nejohroženější jižní Morava a Polabí. Při silném větru vznikají prachové bouře, které snižují dohlednost na silnicích, viz prachová bouře. Riziko zvyšuje sucho.
Co rozhoduje o tom, kolik půdy zmizí
- déšť: intenzita je důležitější než úhrn. Většinu roční eroze způsobí několik přívalových dešťů,
- svah: sklon a hlavně délka bez přerušení,
- pokryv: porost a zbytky rostlin tlumí dopad kapek a brzdí vodu. Holá půda je bezbranná,
- půda: obsah humusu, struktura a utužení těžkou technikou,
- hospodaření: velikost polí, směr orby, volba plodin.
Následky
Pole ztrácí nejúrodnější vrstvu, živiny a schopnost zadržet vodu, takže příští déšť odteče ještě rychleji. Odnesená půda zanáší potoky, rybníky a přehrady a s sebou nese hnojiva. Bahno z polí zaplavuje silnice a domy a zhoršuje bleskové povodně. Krajina s erodovanou půdou hůř snáší sucho i přívalové deště.
Jak se půda chrání
Zásada je jednoduchá: půda nemá zůstat holá a voda nemá dostat rozjezd. V praxi to znamená meziplodiny a mulč, setí do zbytků předchozí plodiny, obdělávání po vrstevnici, střídání pásů plodin, meze, zatravněné údolnice, průlehy a větrolamy. Na nejstrmějších svazích pomáhá jen trvalý travní porost. Kde hrozí silné bouřky, ukazují výstrahy a radar.
Časté otázky
Proč po bouřce teče z pole bahno do vsi?
Na velkém svažitém poli s kukuřicí nebo jinou širokořádkovou plodinou je v květnu a červnu půda skoro holá. Přívalový déšť se nestihne vsáknout, stéká po svahu a bere ornici s sebou. Bez meze, pásu trávy nebo příkopu doteče až do zástavby.
Která plodina chrání půdu nejlépe?
Trvalý travní porost a jetel, které kryjí půdu celý rok. Dobře chrání i obilí. Nejhůř kukuřice, brambory, řepa a slunečnice, které nechávají půdu dlouho odkrytou.
Dá se odnesená půda nahradit?
Prakticky ne. Úrodná vrstva vzniká zvětráváním a rozkladem rostlin stovky až tisíce let. Co odteče, skončí v potocích a nádržích jako bahno.
Co je eroze půdy?
Eroze půdy je rozrušování a odnos svrchní vrstvy půdy vodou nebo větrem. Přirozeně probíhá pomalu, na obdělávané půdě mnohonásobně rychleji.
Co je vodní eroze?
Odnos půdy deštěm a stékající vodou. Kapky rozbíjejí hrudky, voda odnáší uvolněné částice po svahu a soustředěný odtok vymílá rýhy a strže.
Co je větrná eroze?
Odnos půdy větrem. Postihuje suchou, kyprou a holou půdu na rovinách, hlavně na jaře před vzejitím plodin.
Kdy je eroze nejsilnější?
Při přívalových deštích od května do srpna na svažitých polích, kde plodina ještě nekryje povrch. Většinu roční ztráty půdy způsobí jen několik bouřek.
Jak se erozi brání?
Stálým pokryvem půdy, tedy meziplodinami a ponecháním zbytků rostlin, obděláváním po vrstevnici, dělením velkých polí pásy trávy, mezemi a větrolamy a zatravněním míst, kudy se voda soustřeďuje.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.