Rašeliniště a mokřady
Mokřad je území trvale nebo dlouhodobě nasycené vodou. Rašeliniště je mokřad, kde se odumřelé rostliny nerozkládají a ukládají se jako rašelina. Mokřady zadržují vodu, ochlazují okolí a váží uhlík.
Mokřady jsou místa, kde je voda u povrchu nebo těsně pod ním. Patří k nim podmáčené louky, prameniště, rákosiny, lužní lesy a rašeliniště. Většina jich byla v posledních dvou stoletích odvodněna a přeměněna na pole a louky. S rostoucími starostmi o sucho se k nim krajina vrací, protože dělají to, co meliorace zrušily: drží vodu. Jsou zároveň přímo závislé na počasí, na poměru mezi srážkami a výparem.
Jak vzniká rašelina
V půdě trvale zalité vodou chybí kyslík. Bakterie a houby, které jinde odumřelé rostliny rozloží během pár let, tu pracují nesmírně pomalu. Zbytky rostlin se proto hromadí, vrství a slehávají. Vzniká rašelina, která přirůstá průměrně o milimetr za rok. Metr rašeliny tak představuje zhruba tisíc let. Většina středoevropských rašelinišť se začala tvořit po skončení poslední doby ledové a ve své rašelině uchovávají pyl, podle kterého se dá číst, jak se měnilo podnebí a vegetace, viz doby ledové a klima minulosti.
Vrchoviště a slatiniště
- vrchoviště: voda jen z deště a sněhu. Kyselé, chudé na živiny, porostlé rašeliníkem, klečí a suchopýrem. Čočka rašeliny bývá vyklenutá nad okolí. Vzniká tam, kde hodně prší a málo se vypařuje, tedy na horách. Na Šumavě se mu říká slať, v Jizerských horách louka, v Krkonoších a Jeseníkách rašeliniště nebo mechové jezírko,
- slatiniště: voda z pramenů a podzemí, bohatá na minerály. Roste na něm ostřice, rákos a olše. Vzniká v nížinách a pánvích,
- přechodové rašeliniště: mezistupeň, sycený obojím.
Mokřady a voda
Mokřad vodu zadrží a pouští ji dál pomalu. Po dešti brzdí odtok a v suchu dotuje potoky, takže průtoky pod ním jsou vyrovnanější. Voda, která jím proteče, je čistší, protože rostliny a bakterie z ní odebírají živiny. Odvodněním se tento účinek ztrácí: příkopy odvedou vodu během hodin, krajina vysychá a povodňové vlny jsou strmější. Proto se odvodňovací příkopy na rašeliništích znovu přehrazují.
Mokřady a klima
V malém měřítku mokřad ochlazuje. Velká část sluneční energie se spotřebuje na výpar vody místo na ohřev vzduchu, takže za letního dne je nad mokřadem o několik stupňů chladněji než nad vyschlým polem. V noci jsou rašeliniště naopak výrazně studená a patří k místům, kde mrzne i v létě, viz mrazová kotlina.
Ve velkém měřítku jsou rašeliniště zásobárnou uhlíku. Pokrývají jen asi 3 % souše, a přesto je v nich uložena zhruba pětina uhlíku všech půd světa. Dokud jsou mokrá, uhlík v nich zůstává. Když vyschnou nebo jsou odvodněna, rašelina se začne rozkládat a uhlík se vrací do vzduchu jako oxid uhličitý, viz koloběh uhlíku. Vyschlá rašelina navíc hoří a požár v ní doutná pod povrchem týdny.
Časté otázky
Je rašeliniště opravdu houba, která zadrží povodeň?
Jen zčásti. Zdravé rašeliniště je vodou nasycené skoro stále a při velkém dešti už mnoho nepojme. Jeho hlavní přínos je jinde: odtok zpomaluje, vyrovnává a v suchu dotuje potoky. Odvodněné rašeliniště to nedělá.
Proč se na rašeliništích nedá chodit mimo chodníky?
Povrch tvoří vrstva živého mechu nad rašelinou nasáklou vodou. Neunese váhu, sešlap se obnovuje desítky let a v některých místech hrozí propadnutí.
Proč je na rašeliništích v noci taková zima?
Leží v mělkých pánvích, kam stéká studený vzduch, a mokrý povrch se silně ochlazuje výparem. Přízemní mrazy tam přicházejí i uprostřed léta.
Co je rašeliniště?
Rašeliniště je mokřad, kde se odumřelé rostliny kvůli nedostatku kyslíku ve vodě nerozkládají a hromadí se jako rašelina. Vrstva rašeliny bývá silná metry.
Co je mokřad?
Mokřad je území, kde je půda trvale nebo po velkou část roku nasycená vodou: rašeliniště, slatiny, prameniště, podmáčené louky, rákosiny a lužní lesy.
Jak vzniká rašelina?
V trvale zamokřeném prostředí chybí kyslík a mikroorganismy nestačí rostlinné zbytky rozložit. Ty se vrství a stlačují. Rašelina přirůstá asi o 1 mm za rok.
Jaký je rozdíl mezi vrchovištěm a slatiništěm?
Vrchoviště je živeno jen srážkami, je kyselé, chudé na živiny a roste na něm hlavně rašeliník. Slatiniště sytí podzemní voda bohatá na minerály a rostou na něm ostřice a rákos.
Proč jsou mokřady důležité?
Zadržují vodu v krajině a vyrovnávají průtoky, výparem ochlazují okolí, čistí vodu, váží velké množství uhlíku a jsou domovem vzácných druhů.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.