Tenerife je největší z Kanárských ostrovů a zároveň ten nejextrémnější. Uprostřed něj stojí sopka Pico del Teide vysoká tři tisíce sedm set osmnáct metrů, což je nejvyšší bod celého Španělska a třetí nejvyšší sopečný ostrov na světě. Ta hora není jen turistický cíl, ale hlavní důvod, proč se počasí na severu a na jihu ostrova liší tak, že jde prakticky o dvě různé destinace vzdálené hodinu jízdy.
Nad Kanárskými ostrovy fouká po celý rok pasát, stálý vítr od severovýchodu, který nese vlhký vzduch od oceánu. Ten naráží na masiv Teide, stoupá a ve výšce zhruba osmi set až patnácti set metrů se sráží do souvislé vrstvy oblačnosti, které se říká mar de nubes, moře mraků. Sever ostrova proto leží pod mraky, je vlhký a zelený, s vavřínovým pralesem v pohoří Anaga, který je pozůstatkem lesů z třetihor a je na seznamu UNESCO. Jih zůstává v závětří, suchý a slunečný, a právě proto stojí všechna velká letoviska tam, v Los Cristianos, Playa de las Américas a Costa Adeje.
Nad vrstvou mraků je třetí svět. Národní park Teide ve výšce dvou tisíc metrů je kamenná pustina v kaldeře o průměru šestnácti kilometrů, kde je vzduch suchý, obloha téměř vždy jasná a v zimě leží sníh. Kvůli té stálé čistotě ovzduší tu stojí observatoř Teide, jedna z nejvýznamnějších na severní polokouli. Lanovka vyveze návštěvníky do tří tisíc pěti set padesáti metrů, na samotný vrchol je pak potřeba povolení, které se vydává zdarma, ale je potřeba o něj požádat předem a počet míst na den je omezený. Cesta nahoru autem trvá z jihu asi hodinu a stoupá po serpentinách skrz borovicový les, který sopku obtáčí v pásu mezi tisícem a dvěma tisíci metry.
Počasí u moře je celoročně vyrovnané a v tom je hlavní přednost ostrova. Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je jen šest stupňů: v lednu má jih kolem dvaadvaceti stupňů ve dne, v srpnu kolem osmadvaceti. Voda díky studenému Kanárskému proudu nikdy nevystoupí vysoko, v únoru má devatenáct a v září třiadvacet stupňů, což je pro někoho zklamání a pro jiného výhoda. Srážky jsou na jihu zanedbatelné, kolem sto padesáti milimetrů za rok, na severu čtyřikrát tolik. Několikrát ročně přijde calima, horký vítr od Sahary, který za den zvedne teplotu i o deset stupňů a přinese prach, kvůli kterému je Teide z pobřeží neviditelný.
Pláže na Tenerife jsou z velké části sopečné, tedy tmavé, a je dobré s tím počítat. Playa Jardín v Puerto de la Cruz s černým pískem navrhl umělec César Manrique, Playa de las Teresitas u hlavního města má naopak písek světlý, protože byl v šedesátých letech navezen ze Sahary. Nejlepší koupání s pozvolným vstupem je v Costa Adeje na jihozápadě. Severní pobřeží má silný příboj a v Puerto de la Cruz ho nahrazuje komplex mořských bazénů Lago Martiánez, další Manriqueho dílo.
Ostrov nabízí ještě jednu věc, kterou jinde v Evropě nezažijete. Vody kolem jižního pobřeží jsou hluboké a klidné celoročně, takže v nich žije stálá populace kulohlavců a delfínů skákavých. Vyplouvá se z Los Cristianos a je to jedno z mála míst v Evropě, kde se velryby dají pozorovat po celý rok. Provozovatelé s modrou vlajkou Barco Azul mají povinnost držet odstup a nepronásledovat.
Prakticky trvá let z Prahy na Tenerife zhruba pět hodin a většina spojení míří na jižní letiště Tenerife Sur, které je blízko letovisek. Severní letiště u Santa Cruz slouží hlavně vnitřním linkám a spojení mezi ostrovy. Čas je proti Česku o hodinu zpět. Ostrov je dost velký a hornatý, cesta z jihu do Puerto de la Cruz na severu trvá hodinu a půl po dálnici, cesta do hor Anaga déle a po úzkých silnicích. Trajekty vozí na sousední La Gomeru za necelou hodinu, což je nejbližší výlet na jiný ostrov.