Costa Brava se táhne od Blanes až k francouzské hranici, tedy zhruba sto šedesát kilometrů severovýchodním rohem Španělska. Jméno znamená divoké pobřeží a dostala ho v roce 1908 od katalánského novináře, který jím chtěl odlišit členité skalnaté břehy od plochých pláží na jih od Barcelony. To rozlišení platí dodnes. Zatímco Costa Dorada nebo Costa Blanca jsou dlouhé písečné pásy, tady se pobřeží drolí do desítek malých zátok mezi útesy porostlými borovicemi.
Poloha na severu Španělska dělá zdejší klima jiné než na jihu země. Léto je teplé, ale ne extrémní, v červenci a srpnu se drží kolem osmadvaceti stupňů, tedy o pět stupňů méně než v Andalusii. Srážky jsou soustředěné do podzimu a jara a ročně jich spadne kolem šesti set milimetrů, což je na středomořské poměry dost, a proto je krajina zelená. Moře se prohřívá pomaleji než na jihu, v červnu má kolem dvaadvaceti stupňů, v srpnu pětadvacet a v září ještě přes třiadvacet.
Vlastní jméno tu má i vítr. Tramontana je studený severní proud vzduchu, který padá přes Pyreneje do Katalánska a hlavně na podzim a v zimě dokáže foukat i několik dní v kuse rychlostí přes sto kilometrů v hodině. V létě je vzácnější, ale když přijde, sfoukne z pláže slunečníky. Za jasného počasí po tramontaně bývá viditelnost taková, že jsou z pobřeží vidět Pyreneje.
Pobřeží se dělí na tři úseky. Jižní kolem Lloret de Mar a Blanes je nejzastavěnější, s velkými hotely, nočním životem a nejlepším spojením do Barcelony. Střední kolem Palamósu, Beguru a Calelly de Palafrugell je to, kvůli čemu sem lidé jezdí: bílá rybářská městečka nad zátokami s průzračnou vodou a pobřežní stezka Camí de Ronda, která je propojuje a vede přímo nad hladinou. Severní úsek kolem Cadaqués a mysu Creus je nejdivočejší, s holými skalami tvarovanými tramontanou do bizarních útvarů, a je součástí přírodního parku.
Kulturní zázemí má oblast neobvykle silné. V Cadaqués a v sousedním Port Lligat žil a pracoval Salvador Dalí a jeho dům je dnes muzeem, do kterého se vstupuje v malých skupinách po rezervaci. Ve Figueres, hodinu od pobřeží, stojí jeho divadlo a muzeum, druhé nejnavštěvovanější muzeum Španělska. Girona má nejzachovalejší židovskou čtvrť v Evropě, barevné domy nad řekou Onyar a hradby, po kterých se dá projít nad městem. Barcelona je z jižní části pobřeží hodinu cesty.
Prakticky je to jedna z nejdostupnějších španělských destinací. Z Prahy se létá do Barcelony za dvě a půl hodiny a nízkonákladové linky sem jezdí po celý rok, na Girona letiště v sezoně také. Autem je to z Česka asi patnáct set kilometrů a jede se přes Německo a Francii. Pobřežní silnice mezi zátokami je klikatá a pomalá, takže se počítá s tím, že dvacet kilometrů zabere půl hodiny.