Albedo

Albedo je podíl slunečního záření, který povrch odrazí zpět. Čerstvý sníh odráží až 90 %, les a moře kolem 10 %. Rozhoduje o tom, kolik sluneční energie povrch pohltí a jak se ohřeje.

Sluneční záření, které dopadne na zemský povrch, se zčásti odrazí a zčásti pohltí. Jen pohlcená část povrch ohřívá. Podíl odraženého záření se nazývá albedo a udává se v procentech nebo jako číslo od 0 do 1. Černé těleso, které pohltí všechno, má albedo 0, dokonalé zrcadlo 100 %. Slovo pochází z latiny a znamená bělost. Rozdíly mezi povrchy jsou velké a mají přímé důsledky pro teplotu vzduchu nad nimi.

Kolik záření povrch odrazí čerstvý sníh 80 až 90 % tráva a pole 15 až 25 % les, moře, asfalt 5 až 15 % Země jako celek asi 30 % 0 % 100 %
Délka pruhu ukazuje podíl slunečního záření, který povrch odrazí. Zbytek pohltí a ohřeje se jím. Sníh proto zůstává studený, tmavý les a asfalt se ohřívají nejvíc.

Albedo různých povrchů

  • čerstvý sníh: 80 až 90 %,
  • starý a tající sníh: 40 až 60 %,
  • ledovcový led: 30 až 40 %, znečištěný méně,
  • světlý písek pouště: 30 až 40 %,
  • tráva, obilí, pole: 15 až 25 %,
  • listnatý les: 15 až 20 %, jehličnatý 8 až 15 %,
  • holá tmavá půda: 5 až 15 %, vlhká méně než suchá,
  • asfalt: 5 až 10 %,
  • vodní hladina: 5 až 10 % při slunci vysoko nad obzorem, při nízkém slunci mnohem víc,
  • oblaky: 40 až 90 % podle tloušťky.

Albedo a počasí

Nejvýrazněji se albedo projevuje u sněhové pokrývky. Krajina pod sněhem pohltí za slunečného dne zlomek energie, kterou by pohltila bez něj. Denní teploty proto zůstávají nízko i při jasné obloze a noci jsou velmi mrazivé. Stejná vzduchová hmota dá nad sněhem teploty o několik stupňů nižší než nad holou zemí. Sníh tak sám sebe chrání. Jakmile na jaře na svazích prosvitnou tmavá místa, tání se rychle zrychlí, protože odkrytá půda se ohřívá a taví sníh ve svém okolí. Podobně urychluje tání prach, saze nebo saharský písek na povrchu sněhu a ledu.

Ve městech je albedo nízké. Tmavé střechy a asfalt pohltí většinu záření a přispívají k tomu, že je město teplejší než okolí, viz tepelný ostrov. Světlé střechy a povrchy jsou proto jedním ze způsobů, jak město ochladit.

Oblaky jsou nejproměnlivější složkou. Silná vrstva oblaků odrazí zpět do vesmíru většinu záření a přes den výrazně ochlazuje. V noci tytéž oblaky zadržují teplo vyzařované zemí. Jejich celkový účinek tedy závisí na druhu, výšce a denní době.

Albedo Země

Země jako celek odráží asi 30 % dopadajícího slunečního záření. Největší díl připadá na oblaky, menší na sníh, led, pouště a rozptyl ve vzduchu. Zbylých 70 % planeta pohltí a tato energie pohání počasí, mořské proudy i koloběh vody. I malá změna albeda znamená velkou změnu v množství pohlcené energie, proto je albedo vedle skleníkového efektu druhou veličinou, která určuje teplotu planety.

Sopečné erupce albedo krátkodobě zvyšují. Kapičky kyseliny sírové ve stratosféře odrážejí část slunečního záření a ochlazují Zemi na rok až dva. Podobně, jen slaběji a v nižších vrstvách, působí znečištění ovzduší sírany.

Zpětná vazba ledu a sněhu

Albedo je základem jedné z nejsilnějších zpětných vazeb v klimatu. Když se oteplí, ubude sněhu a ledu. Tmavší povrch pohltí víc záření, oteplí se ještě víc a taje další led. Při ochlazení běží děj opačně: víc sněhu a ledu, víc odraženého záření, další ochlazení. Tato vazba zesilovala nástup i konec dob ledových a je hlavním důvodem, proč se Arktida dnes otepluje několikrát rychleji než zbytek planety. Mořský led, který v létě taje, odkrývá tmavý oceán s albedem pod 10 %.

Časté otázky

Proč je nad sněhem větší zima?

Sníh odrazí většinu slunečního záření, takže se povrch přes den skoro neohřeje. V noci navíc dobře vyzařuje teplo a izoluje vzduch od teplejší půdy. Za jasné noci proto nad čerstvým sněhem klesají teploty o několik stupňů níž než nad holou zemí.

Proč se na sněhu člověk snadno spálí?

Sníh odráží i ultrafialové záření, až z 80 %. Na kůži pak dopadá záření shora i zdola. Na horách se k tomu přidává řidší vzduch, který ho méně zeslabuje.

Proč tání ledu urychluje oteplování?

Led a sníh většinu záření odrážejí, voda a půda pod nimi ho většinu pohltí. Když led roztaje, povrch se začne víc ohřívat, to vede k dalšímu tání a děj zesiluje sám sebe.

Co je albedo?

Albedo je podíl slunečního záření, který povrch odrazí zpět. Udává se v procentech nebo jako číslo od 0 do 1. Čím vyšší albedo, tím méně se povrch sluncem ohřeje.

Jaké albedo má sníh?

Čerstvý sníh odráží 80 až 90 % slunečního záření, nejvíc ze všech přírodních povrchů. Starý a znečištěný sníh odráží méně.

Jaké je albedo Země?

Země jako celek odráží asi 30 % dopadajícího slunečního záření. Největší díl připadá na oblaky, zbytek na sníh, led, pouště a ostatní povrch.

Který povrch má nejnižší albedo?

Nejméně záření odrážejí tmavé povrchy: les, moře a asfalt, jen 5 až 15 %. Většinu záření pohltí, a proto se silně ohřívají.

Jak albedo ovlivňuje teplotu ve městě?

Tmavé střechy a asfalt pohltí většinu slunečního záření a přes den se silně rozpálí. Teplo pak v noci uvolňují do vzduchu, což přispívá k tomu, že je ve městě tepleji než v okolí.

Související pojmy

Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.