Vznik oblaků a srážek
Oblak vzniká, když se vzduch ochladí pod rosný bod a vodní pára zkondenzuje na drobných částicích. Srážky z něj spadnou teprve tehdy, když kapky nebo ledové krystalky narostou natolik, že je vzduch neunese.
Ve vzduchu je vždy vodní pára, neviditelný plyn. Oblak je viditelný proto, že část páry přešla do drobných kapek nebo ledových krystalků. K tomu musí dojít ke dvěma věcem. Vzduch se musí ochladit natolik, aby byl parou nasycen, a pára musí mít na čem kondenzovat. Od vzniku oblaku ke srážkám je pak ještě dlouhá cesta, kterou většina oblaků neurazí.
Jak se vzduch ochladí
Teplý vzduch pojme víc vodní páry než studený. Když se vzduch ochlazuje, jeho relativní vlhkost roste, a při teplotě rosného bodu dosáhne 100 %. Nejúčinnějším způsobem ochlazení je výstup. Stoupající vzduch se rozpíná a chladne asi o 1 °C na 100 m, viz pokles teploty s výškou. Vzduch stoupá ze čtyř důvodů:
- ohřátí od povrchu: teplý vzduch stoupá v bublinách a tvoří kupovité oblaky,
- fronta: teplý vzduch vyklouzává po studeném nebo je jím vytlačován vzhůru,
- hory: proudění je nuceno vystoupit po návětrném svahu,
- sbíhání proudění: v tlakové níži se vzduch při zemi stéká a nemá kam jinam než nahoru.
Bez výstupu vzniká oblačnost ochlazením od studeného povrchu nebo vyzařováním, tak se tvoří mlha a nízká vrstevnatá oblačnost.
Na čem pára kondenzuje
V dokonale čistém vzduchu by pára nezkondenzovala ani při několikanásobném přesycení. Potřebuje povrch. Tím jsou kondenzační jádra, mikroskopické částice, kterých je v každém centimetru krychlovém vzduchu stovky až tisíce: krystalky mořské soli, prach, pyl, saze, částice síranů. Na každém jádře vyroste jedna kapka. Nad mořem je jader málo a kapky jsou velké, nad pevninou a ve znečištěném vzduchu je jader hodně a kapky drobné.
Kapky oblaku měří kolem setiny až dvou setin milimetru. Jsou tak lehké, že se prakticky vznášejí.
Voda, která nemrzne, a led
Drobné kapky nemrznou při 0 °C. Zůstávají kapalné hluboko pod bodem mrazu, běžně do -15 až -20 °C, a bez pomoci až ke -40 °C. Této vodě se říká přechlazená. Aby zmrzla, potřebuje ledové jádro, částici s vhodnou stavbou, a těch je ve vzduchu velmi málo. Oblak je proto při teplotách mezi 0 a asi -20 °C směsí přechlazených kapek a menšího počtu ledových krystalků, a teprve ve velkých výškách je celý ledový. Přechlazené kapky jsou příčinou námrazy na letadlech a mrznoucího deště.
Jak z oblaku vzniknou srážky
Kapka deště je asi stokrát větší v průměru a milionkrát těžší než kapka oblaku. Samotnou kondenzací by k takové velikosti rostla mnoho hodin. Existují dvě rychlejší cesty.
- přes led: ve smíšeném oblaku rostou ledové krystalky na úkor kapek. Nad ledem je totiž vzduch nasycen dřív než nad vodou, takže kapky se vypařují a pára se usazuje na krystalcích. Krystalky rychle rostou, padají, spojují se ve vločky a nabalují na sebe přechlazené kapky. Pod hranicí nulové teploty roztají v déšť. Tak vzniká naprostá většina srážek v mírných šířkách, i letní déšť začíná vysoko v oblaku jako sníh,
- splýváním kapek: v oblacích, které nedosahují do mrazu, se větší kapky při pádu srážejí s menšími a pohlcují je. Je to cesta typická pro tropy a pro mrholení z nízké oblačnosti.
V silných výstupných proudech bouřkových oblaků se krystalky a kapky vracejí opakovaně vzhůru a narůstají do krup. Jaké srážky nakonec dopadnou na zem, tedy déšť, sníh nebo něco mezi, rozhoduje teplota ve vrstvách, kterými padají.
Proč většina oblaků neprší
Oblak musí být dost mohutný, aby v něm kapky a krystalky měly čas a prostor narůst, a výstupný proud musí vydržet. Malé kupy žijí desítky minut a rozpadnou se dřív. Tenká vrstevnatá oblačnost dá nanejvýš mrholení. Srážky také nemusejí dopadnout: v suchém vzduchu pod oblakem se vypaří cestou a jsou vidět jako šedé závoje visící pod základnou.
Časté otázky
Proč oblak nespadne?
Padá, jen velmi pomalu. Kapky oblaku jsou tak malé, že klesají rychlostí kolem centimetru za sekundu, a i slabý výstupný proud je udrží nebo vynese výš. Oblak navíc není věc, ale děj: na jedné straně kapky vznikají, na druhé se vypařují.
Proč z některých oblaků prší a z jiných ne?
K dešti musí kapky narůst asi milionkrát. To se podaří jen v oblacích dost mohutných a dost dlouho trvajících, s výstupnými proudy a nejlépe s ledovými krystalky v horní části. Tenké a krátce žijící oblaky se vypaří dřív.
Jak těžký je oblak?
Krychlový kilometr běžného kupovitého oblaku obsahuje kolem 500 tun vody v kapkách. Je ale rozptýlená v asi milionu tun vzduchu, který ji nese.
Jak vznikají mraky?
Vzduch s vodní párou stoupá, rozpíná se a ochlazuje. Když se ochladí pod rosný bod, pára zkondenzuje na drobných částicích prachu, soli nebo kouře do kapiček. Miliardy těchto kapiček tvoří oblak.
Z čeho jsou mraky?
Z drobných kapiček vody o průměru kolem 0,01 až 0,02 mm, ve vyšších a chladnějších vrstvách z ledových krystalků. Nejsou z vodní páry, ta je neviditelná.
Proč mrak nespadne?
Jeho kapičky jsou tak malé, že padají rychlostí centimetrů za sekundu a i slabý vzestupný proud je udrží ve vzduchu. Když klesnou pod základnu oblaku, vypaří se.
Jaký je rozdíl mezi mlhou a mrakem?
Fyzikálně žádný, obojí jsou kapičky vody vznášející se ve vzduchu. Mlha je oblak, který se dotýká země. Kdo vystoupí na horu do oblaku, je v mlze.
Co je přechlazená voda?
Přechlazená voda jsou kapičky, které zůstávají kapalné i při teplotě pod nulou, protože nemají na čem zmrznout. V oblacích je běžná až do teplot hluboko pod bodem mrazu. Při nárazu na předmět okamžitě mrzne.
Související pojmy
Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.